Míra hospitalizací i mortality kvůli srdečnímu selhání zůstává navzdory zavedeným strategiím léčby neakceptovatelně vysoká, konstatoval profesor Stefan Anker z univerzitní nemocnice Charité v Berlíně. Podíl pacientů s HF se zachovanou EF LK se v čase významně zvýšil. I tito pacienti profitují z léčby glifloziny, jak upozorňujeme v článku „ESC 2022: Jak s glifloziny u srdečního selhání? Americké guidelines již zohledňují i studii EMPEROR-Preserved, kde zároveň shrnujeme nejzásadnější poznatky ze jmenované studie. Těm se v rámci tohoto sympozia věnoval profesor Giuseppe M. C. Rosano ze St. George's Hospital Medical School v Londýně.
Dr. Michael Böhm ze Sárské univerzitní nemocnice v Hamburku se podělil o své zkušenosti s nasazováním empagliflozinu, které demonstroval na případu 78leté ženy, u níž bylo srdeční selhání diagnostikováno před 2 lety. Léčí se s dyslipidémií a hypertenzí, má poškozenou funkci ledvin (odhadovaná glomerulární filtrace [eGFR] 38 ml/min/1,73 m2, koncentrace draslíku 4,5 mmol/l), BMI má 28 kg/m2. Potýká se s únavou, závratí, častými otoky kloubů, krácením dechu. Vyšetření ukázalo krevní tlak 95/60 mmHg, tepovou frekvenci 58/min, sinusový rytmus, ejekční frakci 48 % (tj. HFpEF), třídu NYHA III. Jako KV medikaci užívala 1× denně enalapril 20 mg, metoprolol XL 100 mg, kyselinu acetylsalicylovou (ASA) 81 mg, simvastatin 40 mg, spironolakton 25 mg a 2× denně furosemid 80 mg.
Při zvažování o zahájení terapie SGLT2i je zásadní debata s pacienty a stanovení jejich očekávání. Pacienti s horší zátěží symptomy onemocnění s větší pravděpodobností upřednostní lepší kvalitu života před delším dožitím. Dále je nutné zvážit, zda je nutno léčbu nasadit časně, nebo zda si lékař může dovolit vyčkat. V neposlední řadě je třeba posoudit vhodnost terapie v případě konkrétního pacienta, je-li ve vyšším věku, případně trpí hypotenzí, poškozením ledvin či diabetem. Podle analýz podskupin studie EMPEROR-Preserved zlepšuje empagliflozin klinické výsledky u pacientů s HFpEF bez ohledu na věk, hodnoty TK či přítomnost diabetu [1, 2].
Dále přednášející vyzdvihl, že je u takového pacienta potřeba přehodnotit ostatní KV medikaci, například mít na paměti odlišnou farmakokinetiku různých diuretik a upřednostnit účinné látky s delším poločasem eliminace. Obdobně bylo podle jeho slov u pacientky s HFpEF z jím demonstrované kazuistiky žádoucí přehodnotit adekvátnost používání užívaného betablokátoru – z recentně publikované španělské studie vyplývá, že vysazení betablokátoru u pacientů s HFpEF zvýšilo funkční kapacitu plic [3].
Své sdělení dr. Böhm shrnul konstatováním, že léčbu pomocí SGLT2i u pacientů s HFpEF je potřeba zahájit časně, její účinky jsou setrvalé i ve vyšším věku, nízký krevní tlak zde nepředstavuje překážku, léčbu lze nasadit a renoprotektivní účinky očekávat při hodnotě eGFR > 20 ml/min/1,73 m2.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Böhm M., Butler J., Filippatos G. et al. Empagliflozin improves outcomes in patients with heart failure and preserved ejection fraction irrespective of age. J Am Coll Cardiol 2022; 80 (1): 1–18, doi: 10.1016/j.jacc.2022.04.040.
2. Böhm M. Implementing empagliflozin for HFpEF treatment in my practice. SGLT2 inhibitors in practice (part 2): how do we implement new treatments in HFpEF? ESC Congress, Barcelona, 2022 Aug 27.
3. Palau P., Seller J., Domínguez E. et al. Effect of β-blocker withdrawal on functional capacity in heart failure and preserved ejection fraction. J Am Coll Cardiol 2021; 78 (21): 2042–2056, doi: 10.1016/j.jacc.2021.08.073.
4. Anker S. Introduction and recap. SGLT2 inhibitors in practice (part 2): how do we implement new treatments in HFpEF? ESC Congress, Barcelona, 2022 Aug 27.
5. Rosano G. M. C. What is the evidence for empagliflozin in HFpEF? SGLT2 inhibitors in practice (part 2): how do we implement new treatments in HFpEF? ESC Congress, Barcelona, 2022 Aug 27.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
