Metaanalýza 28 klinických studií ukázala, že zatímco perorální přímé inhibitory trombinu mohou být spojeny s vyšším kardiologickým rizikem, toto riziko nebylo pozorováno u inhibitorů faktoru Xa.
Perorální přímé inhibitory trombinu (dabigatran, ximelagatran) nebo faktoru Xa (apixaban, rivaroxaban) jsou účinné v prevenci a léčbě žilní tromboembolie a uplatňují se také při prevenci embolických příhod u pacientů s fibrilací síní.
V několika studiích se ukázalo, že užívání dabigatranu by mohlo být spojeno s častějším výskytem infarktu myokardu (IM). Stanovení profilu kardiologického rizika u perorálních antikoagulancií si dala za cíl prezentovaná srovnávací metaanalýza publikovaná v roce 2012 v časopisu BMJ Open.
V databázi PubMed byly k únoru 2012 podle klíčových slov ximelagatran, dabigatran, apixaban a rivaroxaban vyhledány randomizované kontrolované studie. Dále byly zahrnuty předběžné výsledky prezentované na několika velkých konferencích v průběhu roku 2011. Jednotlivá klinická hodnocení musela zahrnovat nejméně 1000 pacientů a analyzovaná léčiva mohla být podávána ve kterékoliv ze schválených indikací. Pacienti v kontrolních ramenech jednotlivých studií užívali warfarin, enoxaparin, heparin, aspirin nebo placebo.
Primárním cílem analýzy byla četnost akutních srdečních příhod (IM nebo akutní koronární syndrom [AKS] zahrnující IM, nestabilní anginu či smrt z kardiologické příčiny). Sekundárním cílem bylo úmrtí z jakékoliv příčiny a četnost těžkých krvácivých komplikací. Metaanalýza byla provedena pomocí modelu náhodných efektů.
Do analýzy bylo zahrnuto 28 klinických studií s celkovým počtem 138 948 pacientů. Riziko výskytu IM/AKS bylo oproti kontrole signifikantně zvýšené pro pacienty užívající dabigatran (poměr šancí [OR] 1,3; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,04−1,63; p = 0,021) a snížené pro pacienty na rivaroxabanu (OR 0,78; 95% CI 0,69−0,89; p < 0,001). Ximelagatran vykazoval statisticky nevýznamné zvýšení rizika MI/ACS, apixaban naopak statisticky nevýznamné snížení.
Četnost těžkých krvácivých komplikací byla značně variabilní podle metodiky jednotlivých studií. Všechna přímá antikoagulancia byla spojena s nižší celkovou mortalitou, a to bez heterogenity mezi jednotlivými studiemi.
Riziko akutních koronárních příhod bylo pro dabigatran signifikantně zvýšené, naopak rivaroxaban jako jediný z této skupiny léků jasně prokázal snížení tohoto rizika a zároveň celkové snížení mortality u pacientů, kteří jej užívali.
(este)
Zdroj: Mak K.-H. Coronary and mortality risk of novel oral antithrombotic agents: a meta-analysis of large randomised trials. BMJ Open 2012; 2 (5), doi: 10.1136/bmjopen-2012-001592.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
