Studie dánských autorů se zabývala sideropenickou anémií a prenatálními infekcemi u těhotných coby možnými rizikovými faktory vzniku schizofrenie u potomků těchto žen.
Infekce matek během těhotenství jsou opakovaně spojovány se zvýšeným výskytem schizofrenie či jiných vývojových neuropsychiatrických poruch u jejich potomků. Zmíněná souvislost není dána jediným specifickým virovým či bakteriálním patogenem, ale celý proces je ovlivněn zvýšenou expresí prozánětlivých působků na fetomaternálním rozhraní. Předpokládá se, že k výslednému neuropatologickému efektu prenatální expozice infekčním faktorům jsou nutné i další proměnné, např. genetická predispozice či vlivy vnějšího okolí.
Na základě studií na zvířecích modelech byla vyslovena teorie, že prenatální infekce ve spojitosti s deficiencí železa u těhotné ženy může způsobit poruchy vývoje mozku a vést k poruchám chování potomků. Železo patří mezi esenciální prvky pro správný vývoj neuronů. Dochází-li během zánětlivé aktivace imunitního systému k přechodnému snížení hladin železa, může primární nedostatek železa u gravidní ženy přispět k výraznější deficienci a ke vzniku vývojové abnormity CNS u jejího dítěte.
Studie dánských autorů publikovaná v únoru 2016 v časopisu Schizophrenia Research měla za cíl ověřit možnou asociaci prenatální infekce a nedostatku železa u gravidních žen v kontextu rizika vzniku schizofrenie či podobných onemocnění u jejich dětí. Data použitá v této velké prospektivní studii byla získána z centrálních dánských registrů (Danish Civil Registration System, Danish Hospital Register, Central Danish Psychiatric Register).
V letech 1977−2002 bylo v Dánsku registrováno 1 403 183 porodů dětí z jednočetných gravidit. U 6 729 těchto jedinců byla v letech 1987−2012 diagnostikována schizofrenie. U matek těchto jedinců byly získány údaje o diagnóze těhotenské anémie (hodnota hemoglobinu < 110 g/l), která se vyskytla kdykoliv během gravidity. Infekční komplikace u těchto matek byla definována jako prenatální infekce vyžadující hospitalizaci během těhotenství.
Z výsledků neadjustované analýzy vyplynulo, že jak mateřská anémie, tak i prenatální infekce byly spojeny se zvýšeným rizikem výskytu schizofrenie u dětí: 1,45× vyšší výskyt u těhotenské anémie (95% CI 1,14–1,82) a 1,32× vyšší výskyt u infekce (95% CI 1,17–1,48). Riziko schizofrenie u potomků žen s prenatální infekcí zůstalo statisticky signifikantní i po úpravě a zhodnocení zavádějících faktorů analýzy (1,16× vyšší výskyt; 95% CI 1,03–1,31). Kombinace anémie a expozice prenatální infekci u těhotných žen zvýšila riziko schizofrenie u jejich potomků až 2,49× (95% CI 1,29–4,27). Interakční analýza však neprokázala multiplikační efekt těchto dvou rizikových faktorů.
Závěrem autoři konstatovali, že dle statistických výsledků studie má anémie u těhotných žen a prenatální infekce aditivní, ale nikoliv interakční efekt z hlediska vývoje schizofrenie u potomků. Obě zmíněné těhotenské patologie lze tedy považovat za dva nezávislé rizikové faktory pro vznik schizofrenie dětí a měly by se stát předmětem zájmu kliniků, mimo jiné pokud jde o zahájení včasné suplementace těhotných žen železem a adekvátní terapii těhotenských infekcí.
(moa)
Zdroj: Nielsen P. R., Meyer U., Mortensen P. B. Individual and combined effects of maternal anemia and prenatal infection on risk for schizophrenia in offspring. Schizophr Res 2016 Apr; 172 (1–3): 35–40, doi: 10.1016/j.schres.2016.02.025.
