Anti-JCV protilátky u progresivní multifokální leukoencefalopatie

Progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) je vzácné  onemocnění mozku způsobené JC virem (JCV), který patří mezi běžné  polyomaviry. Primární infekce JC virem se typicky objevuje v dětství  nebo adolescenci, přičemž benigní forma JCV může v průběhu života  asymptomaticky perzistovat v ledvinách a pravděpodobně lymfatických  orgánech. JCV prochází změnami a mutacemi povrchového proteinu VP1, čímž způsobuje lytickou infekci myelinprodukujících oligodendrocytů a rozvoj PML.

PML se obvykle vyskytuje u těžce imunokompromitovaných jedinců a u  pacientů léčených imunosupresivy (mykofenolát mofetil) nebo biologickou  léčbou (efalizumab, natalizumab, alemtuzumab, rituximab). Identifikace  pacientů s nízkým či vysokým rizikem rozvoje PML by mohlo umožnit  vhodnější využití různých forem terapie. Protože infekce JCV je pro  rozvoj PML základní předpokladem, mohla by sérologická detekce anti-JCV  protilátek prokázat senzitivitu pacienta díky stanovení probíhající a již proběhlé infekce JCV.

Již dříve byly popsány podíly anti-JCV séropozitivity mezi 33 a 91 %. Nesrovnalosti v těchto podílech byly pravděpodobně způsobeny rozdíly  ve velikostech souborů, demografických údajích, a co je možná  nejdůležitější, také v metodikách analýz. V následující studii, která  vznikla především k zavedení metody ELISA pro detekci JCV specifických  protilátek u pacientů s roztroušenou sklerózou, je popsána nová, dvoukroková analýza detekce anti-JCV protilátek v séru a plazmě a také  zhodnocení případné využitelnosti této analýzy ke stratifikaci rizika  PML.

Lékaři vyvinuli dvoukrokovou analýzu k detekci a následné konfirmaci  přítomnosti anti-JCV protilátek v lidském séru a plazmě a demonstrovali  její senzitivitu i specificitu. K tomu byly využity vzorky sér od více  než 800 pacientů s roztroušenou sklerózou z klinických studií s natalizumabem. Následně byla analýza využita ke stanovení přítomnosti  anti-JCV protilátek u těch pacientů s PML léčených natalizumabem, u nichž byly vzorky séra sbírány 16–180 měsíců před stanovením diagnózy  PML.

U pacientů s RS léčených natalizumabem byla u necelých 54 % zjištěna  pozitivita anti-JCV protilátek s 95% intervalem spolehlivosti 49,9–57,3 %. Zásadní je, že anti-JCV protilátky pak byly pozorovány u všech ze 17 dostupných vzorků séra odebraných u pacientů před stanovením diagnózy  PML (100 %). To byl tedy signifikantně odlišný  výsledek od teoreticky očekávaných 9 pacientů ze 17, což by odpovídalo 54% séropozitivitě, pozorované u obecné populace pacientů s roztroušenou sklerózou.

Díky této analýze je možné klasifikovat pacienty s RS na ty s detekovatelnými a ty s nedetekovatelnými hladinami anti-JCV protilátek. Zjištění, že všech 17 dostupných pre-PML vzorků bylo séropozitivních a žádný séronegativní, bude vyžadovat ještě další výzkum stran klinické  využitelnosti analýzy anti-JCV protilátek jako možného diagnostického  nástroje ke stratifikaci RS pacientů s vysokým a nízkým rizikem rozvoje  PML.

(pes)

Zdroj: Gorelik L., Lerner M., Bixler S. et al. Anti-JC virus  antibodies: implications for PML risk stratification. Ann Neurol. 2010 Sep; 68 (3): 295–303.