Jak vyplynulo ze současných dat ředitele ÚZIS prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., i poznatků z praxe přednosty 2. interní kliniky − kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc., hypertenze je v Česku léčená stále nedostatečně a navíc pozdě. A přestože má její kompenzace smysl v každém věku, podceňuje se především u osob mladšího a středního věku.
Aktuální statistické údaje jsou alarmující. Třetina dospělé české populace navštíví v průběhu roku lékaře s diagnózou hypertenze − jde tedy o 2,2 milionu lidí s prokazatelně léčeným vysokým krevním tlakem. Podle odhadů však přitom další třetina nemocných s touto diagnózou o své hypertenzi neví. To odpovídá výsledkům studie MONICA o 40% prevalenci hypertenze v dospělé české populaci, což bylo dosud považováno za nadsazené.
Hypertenze navíc v žádném případě není doménou pouze seniorů. Asi 900 tisíc pacientů, tj. 40 % jedinců se známou hypertenzí, je naopak v produktivním věku 20–65 let. V přímém důsledku hypertenze přitom v Česku každoročně předčasně zemře okolo 10 tisíc osob mladších 65 let.
Data z NKIS mohou ukázat také všechny vážnější lékařské intervence u pacientů s hypertenzí, například nutnost hospitalizace, ale také kdo hypertenzi léčí, jakou terapii tito nemocní užívají, k jakým změnám v jejím managementu dochází.). Ani tyto údaje nejsou příliš povzbudivé: 80 % léčby hypertenze leží na bedrech praktických lékařů, jejichž síť a kapacita začíná být v Česku nedostatečná. Ani compliance pacientů s terapií není příliš vysoká. I když lidé s hypertenzí navštěvují praktického lékaře častěji než obecná populace, asi 40 % hypertoniků nemá vykazované běžné preventivní prohlídky.
Výsledky klinického výzkumu dnes přitom ukazují, že nedostatečně kompenzovaná, respektive špatně léčená hypertenze je spojena dokonce s ještě větším zdravotním rizikem než hypertenze neléčená, což může být dáno variabilitou krevního tlaku právě v důsledku non-compliance.
Podle profesora Linharta je proto v rámci Národního kardiovaskulárního plánu nutné napřít úsilí na edukaci mladé generace, aby neopakovali chyby svých rodičů a přijali zodpovědnost za své zdraví. Přestože hypertenze „nebolí“, znamená dramatický nárůst rizika dalších chronických onemocnění, především diabetu, kardiovaskulárních onemocnění a maligních nádorů. Přes 60 % hypertoniků starších 40 let trpí nějakou další chronickou komorbiditou.
Data z nově vznikajícího projektu na základě spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR ukazují, že jedinci s hypertenzí jsou častěji a déle v trvalé pracovní neschopnosti, čerpají více prostředků na péči, než je populační průměr, a pokud jsou v produktivním věku, je u nich počet dnů dočasné pracovní neschopnosti dvojnásobný oproti obecné populaci. To vše znamená každoroční náklady navíc v řádu miliard Kč.
(zza)
Zdroj: Linhart A., Dušek L. Rozhovor v rámci XXXII. výročního sjezdu České kardiologické společnosti, Brno, květen 2024. ČKS TV. Dostupné na: https://vimeo.com/mobymedia/review/943129227/c208a7481a
