Rychlost šíření pulzové vlny představuje základní metodu měření tuhosti tepenného systému. Tento údaj charakterizuje míru rigidity příslušného úseku tepenného řečiště. V posledních letech nabývá vyšetření rychlosti pulzové vlny na významu, protože se ukazuje, že tuhost tepen hraje důležitou roli při vzniku kardiovaskulárních nemocí.
Lékařský výzkum zabývající se kardiovaskulárními chorobami zaznamenal v posledních dvou dekádách bouřlivou proměnu. V 90. letech 20. století kladli lékaři důraz na hodnotu diastolického tlaku krve, o 10 let později se pozornost zaměřila na systolický tlak krve. Na počátku 21. století se do hledáčku klinické praxe dostává tuhost tepenného systému v souvislosti s patofyziologií hypertenze. Arteriální tuhost je nyní chápána jako důležitá determinanta přispívající ke vzniku infarktu, cévní mozkové příhody a dalších komplikací aterosklerózy.
Obecně uznávaná mechanistická hypotéza předpokládá, že zvýšení arteriální tuhosti způsobuje předčasný návrat odražené pulzové vlny v pozdní systole, čímž zvyšuje systolický tlak krve. Zvýšený systolický tlak následně zvyšuje zátěž (afterload) levé komory a zvyšuje spotřebu kyslíku buňkami myokardu s možným rizikem subendokardiální ischemie. Podle dalších studií je zvýšená arteriální tuhost asociována s hypertrofií levé komory, která představuje rizikový faktor ischemické choroby u normotenzních i hypertenzních pacientů.
Zvýšená tuhost tepenného řečiště může být způsobena různými patogenetickými mechanismy, mezi něž patří degradace elastických vláken, akumulace kolagenu, fibróza, zánětlivé poškození, nekróza hladkých svalových buněk v tunica media, kalcifikace nebo difuze makromolekul skrz tepennou stěnu. Postiženo však nemusí být pouze samotné srdce. Ztluštění stěny karotid a intra - a extracerebrálního řečiště v kombinaci s postižením srdce může zvýšit riziko vzniku cévní mozkové příhody.
Hlavní důvod pro měření tuhosti tepenného systému tedy vychází z nedávných důkazů, které potvrzují, že arteriální tuhost představuje nezávislý prediktivní faktor rozvoje kardiovaskulárních chorob. Odborně ověřenou metodou posouzení arteriální tuhosti je právě měření rychlosti pulzové vlny pomocí speciálních přístrojů fungujících na principu tonometru, ultrasonografu či oscilometru. Rychlost šíření pulzové vlny (PWV − pulse wave velocity) charakterizuje míru rigidity příslušného úseku tepenného řečiště. Čím rychleji se tlaková vlna šíří, tím tužší je studovaná céva.
Tepenná rigidita je dnes vnímána jako orgánová komplikace hypertenze. Proto nejnovější společná doporučení Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti z roku 2007 zahrnují vyšetření rychlosti aortální pulzové vlny mezi doporučené diagnostické postupy v prevenci kardiovaskulárních chorob.
(holi)
Zdroje:
1. Laurent S., Cockcroft J., Van Bortel L. et al.; European Network for Non-invasive Investigation of Large Arteries. Expert consensus document on arterial stiffness: methodological issues and clinical applications. Eur Heart J 2006; 27 (21): 2588−2605.
2. Wassertheurer S., Kropf J., Weber T. et al. A new oscillometric method for pulse wave analysis: comparison with a common tonometric method. J Hum Hypertens 2010; 24 (8): 498–504, doi: 10.1038/jhh.2010.27.
