Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Mindwell v ordinaci praktického lékaře
    Ne každý pacient potřebuje farmakoterapii. Jak dnes léčit nadváhu a obezitu?
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37
    Zkušenosti s Ovosanem v onkologii
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Ne každý pacient potřebuje farmakoterapii. Jak dnes léčit nadváhu a obezitu?
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czTémaPrecizní medicína
Z medicíny

Pohled patologa na současný stav a budoucnost precizní onkologie

Téma: Precizní medicína
11. února 2019
6 min čtení

Cílem následujícího sdělení je nabídnout přehled aktuální problematiky prediktivního testování v České republice a její perspektivy s ohledem na možnosti a rozvoj prediktivního testování v relativně blízké budoucnosti.

prof. MUDr. Pavel Dundr, Ph.D.
Ústav patologie 1. LF UK a VFN v Praze

Reklama

Cílem následujícího sdělení je nabídnout přehled aktuální problematiky prediktivního testování v České republice a její perspektivy s ohledem na možnosti a rozvoj prediktivního testování v relativně blízké budoucnosti.

Reklama

Úvod

Prediktivní patologie se stala neoddělitelnou součástí diagnostického algoritmu pacientů s nádorovými onemocněními. Téma predikování odpovědi na konkrétní léčbu je s ohledem na až překotný rozvoj léčebných modalit stále důležitější a v současné době je prediktivní patologii věnována velká pozornost. Neustále se zvyšující počet prediktivních markerů přináší kromě větších technických a personálních požadavků a finančních nákladů také rostoucí nároky na množství tkáně potřebné pro vlastní testování. Tento problém by do určité míry vyřešilo současné testování celých rozsáhlých skupin genů, případně spojené se současným testováním DNA i RNA ze stejného vzorku.

Aktuální situace v České republice

Prediktivní testování pro potřeby onkologických pacientů je v současné době vázáno na síť tzv. referenčních laboratoří. Tato síť zahrnuje aktuálně (k 31. 12. 2018) celkem 11 zařízení, jejichž seznam včetně spektra vyšetřovaných markerů je dostupný např. na webových stránkách Společnosti českých patologů ČLS JEP (SČP) (http://patologie.info/standardy/36). Jednotlivé markery a algoritmus vyšetřování jsou dostupné např. v tzv. Modré knize vydávané Českou onkologickou společností ČLS JEP (ČOS) nebo na stránkách odborných společností (linkos.cz; patologie.info). Nejedná se však o problematiku stacionární, nýbrž dynamicky se vyvíjející a reflektující aktuální situaci v precizní onkologii. V současné době prediktivní testování zahrnuje široké spektrum markerů, jejichž testování je možné různými metodami. Zahrnuje imunohistochemická vyšetření (PD-L1, ALK, ROS1, HER2, MSI, ER, PR), cytogenetická vyšetření (ALK, ROS1, HER2) a genetická vyšetření (EGFR, KRAS, NRAS, BRAF, BRCA1/2, MSI) (1–5).

Dá se konstatovat, že prediktivní testování je v ČR na velmi dobré úrovni a reflektuje mezinárodně doporučené postupy a algoritmy –⁠ v „povinných“ markerech je jednoznačně testováno vše, co je relevantní. U „doporučených“ markerů (např. testování MET, BRAF, HER2, KRAS u NSCLC) je situace odlišná a bez rutinního zavedení metody NGS (sekvenování nové generace) do praxe se nové markery obecně zavádějí až v přímé návaznosti na dostupnou léčbu. Kromě uvedených markerů lze očekávat zavedení dalších prediktivních markerů, jako je např. širší testování mikrosatelitové nestability (to je již v současnosti v určitých indikacích na žádost onkologa prováděno), mutační nálože (TMB –⁠ tumor mutation burden), přestaveb genu TRK, aberací c-met (skipping mutace exonu 14, další typy mutací, amplifikace, overexprese), DDR2 u malobuněčného karcinomu plic, LAG3, Tim-3, TIGIT a dalších (6, 7). Stále významnější zejména s ohledem na imunoterapii se zdá být i hodnocení tumor infiltrujících lymfocytů (TIL), jež by se u určitých diagnóz mohlo stát standardním parametrem hodnoceným v rámci bioptického vyšetření (8, 9). Podmínkou úhrady prediktivního testování ze strany plátců je existence dostupné léčby, aktuální seznam markerů tedy musí reflektovat stávající stav léčby a je předmětem pravidelných jednání mezi zástupci plátců a odborných společností (ČOS ČLS JEP a SČP ČLS JEP).

Zlatým standardem testování je v současné době testování z nádorové tkáně, v ČR je však pro rutinní diagnostiku dostupná i metoda tzv. tekuté biopsie (liquid biopsy) –⁠ dle konsenzu odborných společností a dohody s plátci však pouze ve specifických indikacích. Tyto indikace zahrnují testování mutačního stavu EGFR u vybraných typů nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC). Konkrétně se jedná o testování u diagnostikovaného NSCLC, kde není k dispozici dostatek tkáně pro prediktivní testování. Druhou indikací je testování u pacientů s anti-EGFR léčbou za účelem zjištění rezistentní mutace T790M.

Výhled do budoucnosti

Stávající situace prediktivního testování v ČR je s ohledem na potřeby pacientů dostačující, nicméně v blízké budoucnosti lze s nástupem rozšiřujícího se spektra prediktivních markerů očekávat komplikace.

První z nich je nedostatek nádorové tkáně na jednotlivá sekvenčně prováděná vyšetření, na který aktuálně narážíme zejména u pacientů s karcinomem plic, u nichž je spektrum vyšetřovaných markerů poměrně vysoké a zahrnuje využití různých metod. Možnost rebiopsie je u těchto pacientů často komplikovaná a u malého, nikoli však nepodstatného procenta nemocných se tak může stát, že je dostatek tkáně na testování pouze některých markerů. Určitým východiskem by bylo testování nikoli sekvenční jako doposud (kdy je každý marker vyšetřován samostatným kitem), ale metodou masivně paralelního sekvenování (NGS), která umožňuje současné testování většího množství markerů. Metoda NGS tak při správné validaci a současném hodnocení DNA i RNA umožní nejen testování mutačního stavu genů, ale i dalších aberací (přestavby genů, delece, amplifikace). Zásadní se však stává problematika bioinformatiky a biostatistiky a je zapotřebí dostatek kvalifikovaného personálu, který má s danou problematikou zkušenosti.

Prohlubovat se bude význam liquid biopsy a lze očekávat i rozšíření na jiné diagnózy než NSCLC. Vzhledem k určitým limitacím souvisejícím s tímto způsobem testování však nelze očekávat, že za stávajícího stavu technických možností a znalostí nahradí testování z nádorové tkáně; spíše se bude jednat o metodu komplementární, která má nicméně velký potenciál (10). Kromě prediktivního významu (včetně testování vzniku rezistentních mutací u pacientů s progresí na cílené léčbě) se může „tekutá biopsie“ uplatnit i v jiných indikacích, jako je sledování minimální reziduální choroby, monitorování časného relapsu atd., to je však nad rámec tohoto sdělení.

V brzké budoucnosti tedy lze očekávat nástup metodiky NGS do rutinního prediktivního testování umožňující komplexní vyhodnocení celého spektra genů u vybraných pacientů s nádorovými onemocněním s potenciálně dostupnou cílenou léčbou i stanovení dalších potenciálních prediktorů zčásti uvedených výše, jako je např. stanovení mutační nálože (TMB). Nadále však zůstane část markerů, které budou vyhodnocovány imunohistochemicky, některé z nic dle platných algoritmů v kombinaci s jinou metodou.

V o něco vzdálenější budoucnosti lze očekávat prediktivní testování, kdy bude k dispozici u každého pacienta s nádorovým onemocněním již v době diagnózy (a následně v průběhu onemocnění dle potřeby) komplexní informace o charakteristikách nádoru na úrovní genetických i epigenetických změn, exprese příslušných (relevantních) imunohistochemických markerů, případně i expresního profilu mRNA (např. imunitní signatury) a dalších prediktorů. Očekávat lze komplexní testování metodou NGS nejprve na vybraných panelech genů (v řádu stovek genů, s knihovnami o velikosti > 1 Mbp), následně na úrovni celoexomového sekvenování. Cílem bude u každého pacienta predikovat možný benefit z cílené léčby, která již v některých aspektech i v současné době může být vázána nikoli na konkrétní typ nádoru, ale na konkrétní aberaci (aktuálně např. imunoterapie u solidních nádorů s mikrosatelitovou nestabilitou či léčba nádorů s prokázanou přestavbou genu TRKtyrosinkinázovými inhibitory).

Pohled do více vzdálené budoucnosti je značně mlhavý –⁠ odhadnout, jak bude vypadat precizní onkologie a prediktivní testování v delším horizontu, je obtížné a hraničí s věštěním. Prediktivní testování se sice bude odvíjet od dostupných léčebných metod, očekávat lze ovšem poměrně velký rozvoj metod umožňujících časnou diagnostiku nádorů ještě v preklinické fázi (testování z periferní krve, volné DNA, exosomů atd.). Otázkou je, jak bude s touto informací naloženo a jaké budou diagnostické a terapeutické dopady.

 Literatura:

  1. Kalemkerian G. P., Narula N., Kennedy E. B. et al. Molecular testing guideline for the selection of patients with lung cancer for treatment with targeted tyrosine kinase inhibitors: American Society of Clinical Oncology Endorsement of the College of American Pathologists/International Association for the Study of Lung Cancer/Association for Molecular Pathology Clinical Practice Guideline Update. J Clin Oncol 2018; 36 (9): 911–919.
  2. Lindeman N. I., Cagle P. T., Aisner D. L. et al. Updated molecular testing guideline for the selection of lung cancer patients for treatment with targeted tyrosine kinase inhibitors: Guideline from the College of American Pathologists, the International Association for the Study of Lung Cancer, and the Association for Molecular Pathology. Arch Pathol Lab Med2018; 142 (3): 321–346.
  3. Sepulveda A. R., Hamilton S. R., Allegra C. J. et al. Molecular biomarkers for the evaluation of colorectal cancer: Guideline from the American Society for Clinical Pathology, College of American Pathologists, Association for Molecular Pathology, and the American Society of Clinical Oncology. J Clin Oncol 2017; 35 (13): 1453–1486.
  4. Wolff A. C., Hammond M. E. H., Allison K. H. et al. Human epidermal growth factor receptor 2 testing in breast cancer: American Society of Clinical Oncology/College of American Pathologists Clinical Practice Guideline Focused Update. J Clin Oncol 2018; 36 (20): 2105–2122.
  5. Bartley A. N., Washington M. K., Colasacco C. et al. HER2 testing and clinical decision making in gastroesophageal adenocarcinoma: Guideline from the College of American Pathologists, American Society for Clinical Pathology, and the American Society of Clinical Oncology. J Clin Oncol 2017; 35 (4): 446–464.
  6. Drilon A., Laetsch T. W., Kummar S. et al. Efficacy of larotrectinib in TRK fusion-positive cancers in adults and children. N Engl J Med 2018; 378 (8): 731–739.
  7. Anderson A. C., Joller N., Kuchroo V. K. Lag-3, Tim-3, and TIGIT: co-inhibitory receptors with specialized functions in immune regulation. Immunity 2016; 44 (5): 989–1004.
  8. Hendry S., Salgado R., Gevaert T. et al. Assessing tumor-infiltrating lymphocytes in solid tumors: a practical review for pathologists and proposal for a standardized method from the International Immunooncology Biomarkers Working Group: Part 1: Assessing the host immune response, TILs in invasive breast carcinoma and ductal carcinoma in situ, metastatic tumor deposits and areas for further research. Adv Anat Pathol 2017; 24 (5): 235–251.
  9. Salgado R., Denkert C., Demaria S. et al. The evaluation of tumor-infiltrating lymphocytes (TILs) in breast cancer: recommendations by an International TILs Working Group 2014. Ann Oncol 2015; 26 (2): 259–271.
  10. Siravegna G., Marsoni S., Siena S., Bardelli A. Integrating liquid biopsies into the management of cancer. Nat Rev Clin Oncol 2017; 14 (9): 531–548.

Tagy:

Dětská onkologieOnkologie

Partner

Roche

Populární články

Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Národní portál adiktologického screeningu (NPAS) byl představen na půdě pracoviště, které za ním stojí −⁠ na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Jak mohou pomocí jeho nabídky zdravotníci splnit svou zákonnou povinnost a co jim k tomu web nabízí?
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
AI ve službách genetického výzkumu − (nejen) nástroj PARMESAN

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.
Z medicíny
Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa – potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Intravezikální instilace s obnovou glykosaminoglykanu (GAG) pomocí kombinace kyseliny hyaluronové a chondroitin-sulfátu (HA-CS) představuje racionální a cílený přístup v profylaxi recidivující infekcí močových cest. Zdravotnický prostředek ialuril® Prefill umožňuje tuto léčbu s výhodou praktické aplikace bez nutnosti katetrizace.
Z medicíny
Nostiriazyn – spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Nitrofurantoin patří mezi ověřené možnosti léčby akutních nekomplikovaných infekcí dolních močových cest. Krátkodobé režimy vykazují dobrou klinickou účinnost, příznivý bezpečnostní profil a nízké riziko rozvoje rezistence. Forma s řízeným uvolňováním k tomu přidává dávkování jen 2× denně a lepší gastrointestinální snášenlivost.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Mindwell v ordinaci praktického lékaře

Mindwell v ordinaci praktického lékaře

19. listopadu 2026
19. listopadu 2026
Lidé s úzkostnými a depresivními poruchami se často nejdříve obracejí na svého praktického lékaře –⁠ a mnohdy přicházejí primárně s tělesnými potížemi. Praktik pacienta zná, pečuje o něj dlouhodobě, a může proto změny v jeho stavu zachytit včas. Jak tedy psychické obtíže v ordinaci co nejdříve rozpoznat, na čem stojí model sdílené a odstupňované péče a kdy může být vhodným prvním krokem terapeutem vedený digitální program založený na kognitivně-behaviorální terapii?
Z medicíny
Ne každý pacient potřebuje farmakoterapii. Jak dnes léčit nadváhu a obezitu?

Ne každý pacient potřebuje farmakoterapii. Jak dnes léčit nadváhu a obezitu?

Téma: Nefarmakologická podpora snižování hmotnosti19. listopadu 2026
Téma: Nefarmakologická podpora snižování hmotnosti19. listopadu 2026
Jak vybrat vhodnou léčbu obezity a jaké místo v ní mají nové nefarmakologické možnosti? O individuálním přístupu k pacientům, hydrogelové tobolce Epitomee a výsledcích klinických studií hovoříme s vedoucí lékařkou Centra léčby obezity při Interní klinice 2. LF UK a FN Motol a Homolka v Praze MUDr. Ditou Pichlerovou, Ph.D.
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/37

18. listopadu 2026
18. listopadu 2026
Ukazují nové listopadové „jednohubky“, co nás čeká v budoucnu? Vymýšlejí si pacienti symptomy, jen aby dostali předpis na antibiotika? Čeká nás něco nového v léčbě hypertriglyceridémie či obstrukční spánkové apnoe? A jak máme přistupovat k syndromu suchého oka?
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Princip rané péče, který je tématem letošního Světového dne diabetu připadajícího na 14. listopadu, znamená u diabetika nečekat na rozvoj izolovaných zdravotních problémů, ale vnímat pacientova rizika komplexně a zasáhnout dříve, než dojde k orgánovému poškození. Nabízíme výběr 5 článků, jež vyšly na našem webu a toto téma rozvíjejí v různých směrech diabetologické péče.
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa – potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Z medicíny
Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa – potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Přihlásit