Autorka článku:
prof. MUDr. Alena Skálová, CSc.
Šiklův ústav patologie LF UK a FN Plzeň
Bioptická laboratoř, s. r. o., Plzeň
Fúze genů NTRK představují aktivační mutace a jsou onkogenním „driverem“ pro řadu nádorových onemocnění u dětí i dospělých (1). Selektivní inhibitory tyrosinkinázových receptorů (entrektinib, larotrektinib ad.) nabízejí možnost cílené léčby pacientů s nádory asociovanými s fúzními geny NTRK (2).
Receptory (TRKA, TRKB a TRKC) pro neutrofinové růstové faktory vykazují tyrosinkinázovou aktivitu a jejich aktivace vede ke zvýšené buněčné proliferaci a nádorovému růstu (2). Nejčastějším mechanismem onkogenní aktivace receptorů TRK jsou fúze jejich kódujících genů NTRK1, NTRK2 a NTRK3.
Fúze NTRK1–3 byly popsány u řady různých lidských nádorových onemocnění (3–15), pro něž jsou typické. Například fúzní gen ETV6-NTRK3 se vyskytuje v sekrečním karcinomu slinných žláz mammárního typu (MASC) (3), v sekrečním karcinomu prsu (4), ale také v různých mezenchymových nádorech dětského věku, jakými jsou infantilní fibrosarkom (5) a kongenitální mezoblastový nefrom (6–8). Dalším příkladem může být papilokarcinom štítné žlázy (9–10). V neposlední řadě se mohou vzácně vyskytovat fúze NTRK s různými fúzními partnery v maligním melanomu (11–12), nádorech mozku (13), dělohy (14), kolorektálním karcinomu (15) a mnoha dalších malignitách.
Obr. 1: Vizualizace nálezu fúzního transkriptu ETV6-NTRK3 metodou Archer Dx. Horní část: Schématické znázornění místa zlomu a následné fúze. Dolní část: kvantitativní zhodnocení pročtení zlomu, tzv. hloubka sekvenace.

Genové fúze NTRK jsou vzácné a celkově se vyskytují přibližně jen v 1 % solidních maligních nádorů (16). Dle četnosti výskytu genů NTRK lze malignity rozdělit do dvou hlavních kategorií (viz tab. 1):
Tab. 1 Genové fúze NTRK v maligních nádorech dle četnosti výskytu
|
|
Fúzní gen |
Fúzní gen |
Fúzní gen |
|
Nádor |
NTRK1 |
NTRK2 |
NTRK3 |
|
Vysoká frekvence fúzí (> 90 %) | |||
|
· sekreční karcinom slinných žláz mammárního typu (MASC) |
ETV6 | ||
|
· sekreční karcinom prsu (> 90 %) |
ETV6 | ||
|
· infantilní fibrosarkom (91–100 %) |
SQSTM1, TPM3, LMNA |
ETV6, EML4 | |
|
· celulární a smíšený kongenitální mezoblastový nefrom |
LMNA, TPR |
ETV6, EML4 | |
|
Střední frekvence fúzí (5–25 %) | |||
|
· papilární karcinom štítné žlázy |
TFG SSBP2, SQSTM1, TPR, PPL |
ETV6, RBPMS | |
|
· spitzoidní tumory kůže |
TP53, LMNA |
ETV6, MYH9, MYO5A | |
|
· pediatrické gliomy mozku |
TPM3 |
AGBL4, VCL |
ETV6, BTB1 |
|
Nízká frekvence fúzí (< 5 % nebo < 1 %) |
|
| |
|
· gliom, glioblastom mozku |
ARHGEF2, BCAN, CHTOP, NFASC |
BCR, AFAP1, SQSTM1 |
AFAP1, ZNF710, EML4 |
|
· GIST (gastrointestinální stromální tumor) |
|
|
ETV6 |
|
· skvamocelulární karcinom hlavy a krku |
|
PAN3 |
LYN |
|
· karcinom plic |
CD74, GRPAP1, IRF2BP2, MPRIP, P2RY8, SQSTM1, TPM3 |
TRIM24 |
|
|
· astrocytom |
|
|
|
|
· maligní melanom |
DDR2, GON4L, TRIM63 |
TRAF2 |
ETV6 |
|
· karcinom pankreatu |
CTRC |
|
|
|
· sarkom dělohy |
LMNA, TPM3, TPR |
|
RBPMS, STRN |
|
· hematologické malignity |
|
|
ETV6 |
|
· kolorektální karcinom |
LMNA, TPM3, SCYL3 |
|
ETV6 |
|
· karcinom prsu duktální |
CGN, GATAD2B, LMNA, MDM4, PEAR1, TPM3, |
|
ETV6 |
Pro optimální klinický efekt cílené terapie nádorů inhibitory TRK je nutná pečlivá selekce pacientů vhodných k terapii. Jak bylo uvedeno, u většiny malignit se fúze NTRK vyskytují jen vzácně a jejich přítomnost není možné predikovat na základě histomorfologie nádoru.
Fúze genů NTRK je možné detekovat řadou metod, jejich přehled je uveden v tab. 2. Lze využít fluorescenční in situ hybridizaci (FISH) nebo různé techniky polymerázové řetězové reakce (PCR), sekvenování nové generace (NGS) na bázi DNA a RNA a metody imunohistochemické s využitím pan-TRK protilátky, neboť fúze genů NTRK je provázena jejich zvýšenou expresí (17–21).
Imunohistochemické vyšetření (IHC) nádorové tkáně slouží jako screeningová metoda, která je rychlá, relativně levná a dostupná, ale nespecifická. IHC s využitím koktejlu monoklonálních pan-TRK protilátek je zástupným markerem fúzí NTRK (17–20), nicméně interpretace IHC reakce není vždy spolehlivá (21). Falešně negativní IHC může být důsledkem narušení antigenity tkáně v preanalytické fázi a podle jedné recentní studie až 45 % tumorů s fúzí NTRK vykazovalo IHC-negativní profil (21). Naopak IHC-pozitivní nádory (viz obr. 2A a 2B) ne vždy skutečně obsahují fúzní transkript, proto musí být před zahájením léčby TRK-inhibitory přítomnost genové fúze potvrzena některou molekulárně genetickou metodou (viz tab. 2), nejlépe NGS.
Obr. 2 Sekreční karcinom příušní žlázy mammárního typu (MASC):
A) histologická struktura v barvení HE (hematoxylin a eozin)
B) pozitivní IHC exprese s pan-TRK protilátkou v jádrech nádorových buněk


Tab. 2 Přehled metod k testování fúze genů NTRK
|
Metoda |
Výhody metody |
Nevýhody metody |
|
IHC |
· levná a dostupná ve většině patologických laboratoří · detekuje TRKA, TRKB, TRKC · rychlá, výsledek za 1–2 dny |
· není specifická · může být falešně pozitivní · může být falešně negativní, hlavně pro NTRK2 a NTRK3 · není standardizovaný algoritmus vyhodnocování · různé protilátky mají různou specifitu a některé jsou špatně hodnotitelné |
|
FISH |
· relativně dostupná ve většině laboratoří · vhodná u nádorů s vysokou frekvencí fúzí, např. MASC nebo sekreční karcinom prsu · break-apart proba detekuje NTRK fúzi s neznámým partnerem · stačí znalost jednoho partnera k detekci fúze |
· jsou nutné 3 odlišné proby pro NTRK1, NTRK2 a NTRK3 · falešně negativní až ve 30 % |
|
RT-PCR |
· vysoká specificita a senzitivita · celkem nízká cena |
· nutno znát celou fúzi, nelze použít pro detekci nových fúzních partnerů |
|
NGS |
· v současnosti nejčastěji užívaná metoda k detekci fúzí NTRK · velmi přesná a senzitivní metoda · může detekovat nové fúzní geny |
· vysoká cena · použití RNA-based NGS je limitováno kvalitou RNA |
Literatura: