Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku
    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
    Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
    Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    1
    Forum Diabetologicum
    2026:Číslo 1
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
    GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?
    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Hypertrofická kardiomyopatie ve vaší ambulanci... a kdy myslet na referování do centra?
    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Praktické zkušenosti s léčbou HCM – od zmírnění symptomů k rozkvětu pacienta
    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czTémaPravidelné očkování
Z medicíny

Očkování a autismus: opět a znovu jednoznačné NE

Téma: Pravidelné očkování
29. června 2017
4 min čtení

Některé argumenty nestárnou a antivakcinační hnutí se jich nevzdává ani poté, co byly spolehlivě vyvráceny. To platí i o souvislosti očkování a autismu.

Co je autismus

Autismus je jednou z nejzávažnějších poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí, která vzniká na neurobiologickém podkladě. Jejím důsledkem je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Jeho duševní vývoj je pak kvůli tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti.

Reklama

Princip vzniku autismu zatím bohužel není podrobně znám, nicméně je téměř jisté, že neexistuje žádná univerzální příčina. Více či méně pravděpodobných teorií vzniku je nejméně dvacítka. Základem je vždy vrozená vada mozkových funkcí, ke které se již velmi dlouho hledají prenatální, perinatální a postnatální mechanismy, jež by mohly být zásadní pro výskyt autismu. Poslední dobou se stále více hovoří o vlivu hormonu oxytocinu v pre- a perinatálním období. (Zajímavá publikace na toto téma je dostupná zde: http://neurofarm.lf1.cuni.cz/teaching/2008/VK_Autismus_2008.pdf).

Reklama

Průlomová teorie vzniku autismu?

Dr. Andrew Wakefield ve svém legendárním článku v časopisu Lancet v roce 1998 formuloval teorii o poruše vývoje s gastrointestinálními příznaky vzniklých na podkladě očkování u dětí. Zjištěním, která článek vzniklý na základě (pouhých) 12 případů přinesl, se následně věnovaly vědecké autority, ale opakovaně se jim nepodařilo prokázat, že by vůbec taková klinická jednotka existovala.

Článek dr. Wakefielda byl o mnoho let později (2010) definitivně shledán za podvodný, a to z mnoha důvodů. Tím hlavním bylo, že celý „výzkum“ byl založen na manipulaci s daty, což je samozřejmě v příkrém rozporu s principy objektivní vědecké práce. Způsobů manipulace bylo shledáno více, včetně porušování etických pravidel komunikace s dětmi, případy navíc byly zvoleny selektivně a závěry byly v 10 ze 12 případů v rozporu se zjištěními. Andrewu Wakefieldovi byla také prokázána finanční vazba na právníky placené rodiči autistických dětí, jejichž cílem bylo najít důkazy zodpovědnosti farmaceutických firem kvůli požadavkům na odškodné. Závěrem je, že jde o jeden z nejzávažnějších podvodů v dějinách lékařského výzkumu.

Autisté jako rukojmí „alternativní pravdy“

Ačkoliv existují nezpochybnitelné důkazy o tom, že autismus a očkování nemají žádnou prokazatelnou souvislost, zástupci antivakcinačního hnutí tuto myšlenku stále účinně oživují a často tímto směrem strhávají i pozornost médií. Loni na jaře byla takovým příkladem dezinterpretace vědecké studie, která studovala virové infekce u myší. Jejím závěrem bylo, že u extrémních myších mutantů může virová infekce matky vyvolat poškození mozku embrya. Aktivisté to však vydávají za důkaz, že očkování zaviňuje autismus. Odborná veřejnost je zajedno (a stejně tak i samotní autoři), že studie žádné informace o vztahu očkování a autismu neposkytuje, mezi stoupenci hnutí se ovšem tato teorie šíří dál.

Odborná lékařská veřejnost má v nerovném boji s veřejně dostupnými neobjektivními a emotivně silně zabarvenými, zkreslenými informacemi k dispozici jako zbraň většinou „pouze“ suchá fakta. Vůči šíření nepravd se formou zveřejnění co nejobjektivnějších souhrnných informací ohradil rovněž tuzemský Národní ústav pro autismus – Nautis, jenž pracuje s autisty a jejich rodinami. Jeho odborníci zveřejněním faktů k (ne)spojitostem o autismu a očkování jasně vyjádřili vůli, aby nikdo (ani aktivisté antivakcinačního hnutí) nezneužíval autisty k jakékoliv jednostranné informační kampani.

Pojďme se podívat na některé důkazy, jež ohledně očkování a autismu máme. Před několika lety publikoval špičkový americký tým přehledový článek, který shrnuje výsledky výzkumů z celého světa a jednoznačně ukazuje na neopodstatněnost spekulací o propojení očkování a autismu. Pro značný rozsah článku zde uvádíme jen strohý extrakt.

Ekologické studie

  1. Studie na 498 britských dětech narozených v letech 1979–1992 prokázala nárůst výskytu autismu, ale nikoli v závislosti na očkování. Mezi autisty je stejný podíl neočkovaných jako v běžné populaci, mezi očkovanými a neočkovanými dětmi nebyl nalezen rozdíl ve výskytu autismu.
  2. Další kvalitní britská studie, zahrnující více než 3 miliony osoboroků v letech 1988–1999, potvrdila nárůst prevalence autismu navzdory stabilní proočkovanosti.
  3. Tentýž závěr měla i kalifornská studie z let 1980–1994: Vzestup výskytu autismu nekoreloval s proočkovaností MMR vakcínou.
  4. Kanadská studie provedená na 27 749 dětech ukázala vzestup prevalence autismu navzdory poklesu proočkovanosti MMR vakcínou.

Retrospektivní observační studie

  1. 71 britských dětí očkovaných MMR vakcínou bylo srovnáváno s 284 očkovanými zdravými kontrolami. Nebyly nalezeny rozdíly naznačující možnou souvislost očkování a autismu.
  2. Ve Finsku vědci prošli zdravotnické záznamy 535 544 dětí očkovaných MMR vakcínou mezi lety 1982 a 1986. Z nich 309 tvořili autisti, začátek příznaků však nevykazoval časovou souvislost s očkováním.
  3. V Dánsku za pomoci národního registru vědci zjistili, že u 537 303 dětí narozených v letech 1991–1998 nebyl rozdíl v prevalenci autismu mezi očkovanými a neočkovanými.
  4. Souvislost mezi očkováním a autismem nenalezl ani tým vědců z Atlanty zkoumající 624 autistů a 1 824 zdravých kontrol.

Prospektivní observační studie

V rámci dlouhodobého státního projektu zaměřeného na účinky očkování realizovali finští vědci 2 kohortové studie. Mezi 1,8 milionu dětí nenalezli jediný případ prokazatelného spojení autismu a očkování.

Vědci v jednoznačném konsenzu

Takto můžeme ve výčtu vědeckých důkazů pokračovat stále dál. Výsledky jsou obdobné a je jich enormní množství. Pokud máte zájem si je pročíst, zdrojový článek (Gerber & Offit, 2009) je zdarma přístupný v plném rozsahu na portálu PMC.

Fakta týkající se samotného autismu a jeho vzniku jsou poměrně zásadním momentem, který vliv očkování na autismus objektivně kvantifikuje. Z reálných příčin jsou ty skutečně zásadní a prokazatelné již v pre- a perinatálním věku v podobě predispozice. Očkování jednoznačně doplácí na to, že porucha se začíná vždy postupně projevovat ve věku, kdy se očkuje. To se velmi jednoduše spojuje, fakta ovšem hovoří jinak.

Švédská prospektivní studie v reálném světě kvantifikovala podíl očkování na rozvoji autismu u dítěte na poměr 1 : 1 800 000. Pokud si to dáme do souvislosti s principem vakcinace, tj. že očkování má za úkol způsobit takovou reakci organismu, aby vznikly protilátky na vpravené antigeny, pak musíme z jakékoliv strany objektivně dojít k víceméně podobnému názoru. Očkování můžeme z hlediska vlivu na autismus srovnat se slabou virózou, která ve zcela výjimečných případech skutečně může být shledána jako patofyziologický podnět k rozvinutí projevů autismu, ale se studií kvantifikovanou pravděpodobností 1 : 1 800 000. Téměř jistě však není jeho jedinou objektivní příčinou.

Důležité je proto mít na mysli, že i s ohledem ke znalostem (ne)spojitostí vakcinace s problematikou autismu, by bylo krajně naivní se domnívat, že k prevenci infekčních nemocí bychom v dohledné době mohli najít nějakou lepší alternativu. Očkování je prověřené, má výsledky a ekvivalentně přínosnou alternativu objektivně nemáme.

(pez)

Zdroje:
1. Gerber J. S., Offit P. A. Vaccines and autism: a tale of shifting hypotheses. Clin Infect Dis 2009; 48 (4): 456–461, doi: 10.1086/596476. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2908388
2. Rao T. S., Andrade C. The MMR vaccine and autism: Sensation, refutation, retraction, and fraud. Indian J Psychiatry 2011; 53 (2): 95−96, doi: 10.4103/0019-5545.82529. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3136032
3. Klenerová V., Hynie S. Neurobiologie autismu. Psychiatrie 2008; 12 (Suppl. 2): 11–16. Dostupné na: http://neurofarm.lf1.cuni.cz/teaching/2008/VK_Autismus_2008.pdf
4. Hamplová L. Lež se šíří Českem: Očkování (už zase) způsobuje autismus. Zdravotnický deník 2016 Apr 17. Dostupné na: www.zdravotnickydenik.cz/2016/04/lez-se-siri-ceskem-ockovani-uz-zase-zpusobuje-autismus
5. Ryšánková M. Může očkování způsobit autismus? Nautis, Praha. Dostupné na: www.praha.apla.cz/muze-ockovani-zpusobit-autismus.html
6. Autismus.cz. Portál o poruchách autistického spektra. Dostupné na: www.autismus.cz

Tagy:

Praktické lékařství pro děti a dorost

Populární články

Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Je bezpečně prokázáno, že strava je neoddělitelně spjata se zdravím. Zásadní roli zde hraje i střevní mikrobiom, který lze úpravami jídelníčku měnit. Nové poznatky přinesla nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo objasnit, jak dlouhodobé stravovací preference – včetně vegetariánství a veganství – ovlivňují skladbu a funkci lidského mikrobiomu, a to na velkém souboru lidí, napříč populacemi a s ohledem na metagenomiku.
Z medicíny
Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025
V dnešním vydání „jednohubek“ se dozvíte, jestli taurin pomáhá proti stárnutí i jak se dá dýchání využít pro identifikaci osob. Zabrousíme také do oblastí, které se ještě nedávno jevily jako sci-fi: Čínským biologům se podařilo vypěstovat hybridní prasečí embrya s částečně lidským srdcem. A zapomenout můžete na robotický hlas Stephena Hawkinga, s novou generací mozkových implantátů totiž pacienti s ALS mohou dokonce i zpívat.
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025
Dnešní čerstvá porce jednohubek osvětlí, jaké následky má ztráta chromosomu Y a jak mozek pozná skutečné obrazy od představ. Dozvíme se také, proč nám starosti někdy nedají spát a čím se řídí australští noční motýli na své každoroční dlouhé pouti.
Z medicínyLifestyle
Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025
Žít nedaleko dokonale udržovaného golfového hřiště je pro mnoho milovníků tohoto sportu sen. Vzhledem k výsledkům nové studie amerických vědců se však může změnit na noční můru. Výzkum naznačil, že pesticidy používané při údržbě hracích ploch nejsou pro lidi bez rizika.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

12. června 2026
12. června 2026
Dvě americké studie provedené ve Virginia Tech na potkanech (konkrétně na standardním animálním modelu pro studium změn paměti souvisejících s věkem) ukazují spojitost její ztráty při stárnutí se specifickými molekulárními změnami v mozku a naznačují, že úpravou těchto procesů ji lze zlepšit.
Z medicíny
Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Arteriální hypertenze představuje jeden z nejvýznamnějších modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních (KV) onemocnění, přesto její kompenzace zůstává nedostatečná – dle odhadů jí trpí přibližně 1,4 miliardy lidí, přičemž pouze menšina dosahuje cílových hodnot krevního tlaku (TK). Jedním z hlavních důvodů je omezená výpovědní hodnota měření TK v ordinaci. Do popředí se proto dostává domácí monitorování TK, které umožňuje přesnější hodnocení skutečných hodnot a efektivnější vedení léčby. Současné důkazy naznačují, že právě měření mimo zdravotnické zařízení by mělo hrát klíčovou roli v managementu hypertenze.
Z medicíny
Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Je známo, že cirkadiánní výkyvy tepové frekvence (TF) souvisejí s kardiovaskulárním (KV) zdravím. Riziková je především absence dostatečného nočního poklesu TF. Tu lze účinně řešit pomocí betablokátorů (BB). Jaké důsledky má chybějící kompenzace TF během noci, ukazuje řada studií.
Z medicíny
Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

11. června 2026
11. června 2026
S rostoucí prevalencí diabetu nabývá na významu prevence jeho chronických komplikací. Hyperglykémie spouští v sítnici řadu metabolických drah, jež vedou k nevratnému poškození cévní stability a integrity hematoretinální bariéry. Diabetická retinopatie (DR) však nepředstavuje jen izolované poškození cév, ale probíhá zde komplexní kaskáda dějů. Porozumění mechanismům jejího vzniku je zásadní pro včasné rozpoznání rizika, správné sledování pacientů i orientaci v nových vědeckých poznatcích.
Z medicíny
Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

11. června 2026
11. června 2026
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? Co se děje s logickým uvažováním ve stresu? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech vědeckých koutů odpovídá čerstvá porce „jednohubek“.
Z medicíny
Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?

Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?

10. června 2026
10. června 2026
Optogenetika se během posledních dvou dekád stala jedním ze žhavých nástrojů experimentální neurovědy. Umožnila kauzálně propojovat aktivitu přesně definovaných populací neuronů s chováním, fyziologickými funkcemi a symptomy onemocnění. V základním výzkumu je už pevně ukotvená. Nyní navíc ovlivňuje i klinickou medicínu, a to jak nepřímo prostřednictvím lepšího porozumění mozkovým okruhům, tak zčásti i formou přímých terapeutických aplikací.
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025

S MUDr. Janem Rosou o problematice osteoporózy u revmatologických pacientů: Kdy začít s osteoanaboliky a jak minimalizovat selhání léčby?

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Z medicíny
Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025

Nemocní avataři, spící nádory, alergické póry a zuby mumií – „jednohubky“ z výzkumu 2025/27

19. srpna 2025
19. srpna 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

Prognostický význam hladiny natriuretických peptidů při léčbě empagliflozinem

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025
Z medicíny
Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

S MUDr. Janem Rosou o problematice osteoporózy u revmatologických pacientů: Kdy začít s osteoanaboliky a jak minimalizovat selhání léčby?

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025

Nemocní avataři, spící nádory, alergické póry a zuby mumií – „jednohubky“ z výzkumu 2025/27

19. srpna 2025
19. srpna 2025

Prognostický význam hladiny natriuretických peptidů při léčbě empagliflozinem

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025