V únoru 2012 byla publikována dlouho očekávaná britsko-italská studie prof. Lazaruse, která sledovala vliv substituce levothyroxinem na IQ dětí matek, které byly v těhotenství hypotyreózní.
V únoru 2012 byla publikována dlouho očekávaná britsko-italská studie prof. Lazaruse, která sledovala vliv substituce levothyroxinem na IQ dětí matek, které byly v těhotenství hypotyreózní. Tým prof. Lazaruse porovnával IQ tříletých dětí matek, které měly v těhotenství TSH nad 3,65 mU/l a které byly nebo nebyly léčeny levothyroxinem (v obou skupinách bylo téměř 400 dětí).
Autoři nestanovovali protilátky ani se nezabývali sonografií štítné žlázy. Je nutné uvést, že léčba byla zahájena relativně pozdě (medián 14. gestační týden a zařazeny byly ženy až do 20. gest. týdne). Rovněž substituční dávka byla na naše poměry neobvyklá: všem ženám nasadili rovnou 150 µg levothyroxinu denně a teprve později dávku upravovali s cílem držet TSH mezi 0,1 a 1 mU/l.
Výsledky byly zklamáním pro nás endokrinology, kteří se touto problematikou zabýváme. Autoři nezjistili statisticky významný rozdíl mezi IQ dětí matek léčených a neléčených. Nejde však jen o to, že tato studie nepotvrdila dlouho uznávanou teorii, že nedostatek hormonů štítné žlázy matky v těhotenství snižuje IQ potomků. Dalším zklamáním je fakt, že po přečtení článku se vynořují pochyby o kvalitě této studie a o jejích výsledcích vůbec. Jako největší problém se jeví načasování substituční léčby na dobu, kdy již plod začíná pokrývat svou spotřebu tyreoidálních hormonů vlastní produkcí. Dalším problémem se jeví věk analyzovaných dětí: tři roky.
Psychologové jezdili za dětmi domů a hodnotili je v jejich domácím prostředí, což je sice správné, ale počet psychologů na množství dětí je neadekvátní: pouze dva psychologové v Anglii a jeden psycholog v Itálii měli vyšetřit celkem 800 dětí. Rovněž věk dětí je na spolehlivé hodnocení příliš nízký – kdo má malé děti, ten ví, jak nepředvídatelně se chovají takto malé děti v blízkosti cizích osob. Na jedno psychologické vyšetření dítěte jsou třeba asi tři hodiny času. Technicky se tak tento úkol jeví téměř nezvládnutelný, aby zůstala zachována kvalita vyšetření.
Autoři dospěli k závěru, že ve skupině neléčené bylo průměrné IQ 100 bodů, zatímco ve skupině léčené 99,2 bodu. Dále ve skupině neléčené mělo přes 14 % dětí IQ pod 85 bodů, ve skupině léčené to bylo 12 % (tento rozdíl nevyšel statisticky významný). Pro zajímavost uvádíme, že jedinec s IQ 80–85 bodů většinou nedokáže dokončit ani základní školu a v životě se uplatní jako nekvalifikovaná pracovní síla. Arbitrární hranice pro mentální retardaci je 70 bodů. Závěrem lze tedy říci, že je třeba počkat na výsledky dalších randomizovaných studií, které v současnosti probíhají, abychom mohli otázku vlivu hypotyreózy matky na IQ dítěte posoudit.
Autor: MUDr. Eliška Potluková, Ph.D., 3. interní klinika VFN a 1. LF UK
Zdroj: New England J Med 2012, 366; p. 493–501
