Virtuální echokardiografie jako potenciální screeningový nástroj v diagnostice primární plicní hypertenze

10. 3. 2021

Onemocnění primární plicní hypertenzí je asociováno s nepříznivou prognózou. Pro zlepšení vyhlídek nemocných je proto nutností časná diagnostika onemocnění a nasazení specifické terapie. Cenným screeningovým nástrojem se přitom může v blízké budoucnosti stát virtuální echokardiografie, jež v publikovaných studiích prokazuje dobré výsledky.

Úvod

Plicní arteriální hypertenze (PAH) se rozděluje podle etiologie na primární a sekundární. Primární plicní hypertenze (typ I dle klasifikace WHO) je charakterizovaná postižením malých arterií a je asociována s nepříznivou prognózou, přičemž pro zlepšení vyhlídek nemocných je nutná časná diagnostika a nasazení specifické terapie. Zlatým standardem v diagnostice je katetrizační vyšetření pravostranných srdečních oddílů, díky němuž lze rozlišit primární formu onemocnění od častější sekundární formy. Během pandemie onemocnění COVID-19 se však specializované vyšetření stalo méně dostupným.

Z výsledků recentního výzkumu se zdá, že by se cenným diagnostickým nástrojem v diagnostice primární plicní hypertenze mohla stát takzvaná virtuální echokardiografie, která již v předchozí studii prokázala dobré výsledky v diagnostice plicní hypertenze.

Virtuální echokardiografie v diagnostice primární PAH

Virtuální screeningový nástroj je založen na jednoduché analýze několika parametrů získaných pomocí rutinní echokardiografie. Mezi parametry potřebné pro analýzu patří velikost levé síně, poměr E/e' a zploštění mezikomorového septa v systole. Na základě přítomnosti nebo absence konkrétního parametru je udělen +1 nebo −1 bod, výsledné skóre se pohybuje v rozmezí −3 až +3. S narůstajícím skóre roste i pravděpodobnost přítomnosti primární plicní hypertenze.

Vaidyaová et al. publikovali studii zabývající se odlišením primární plicní hypertenze od sekundární formy pomocí virtuální echokardiografie, přičemž ve studii porovnávali tuto metodu s měřením systolického tlaku v arteriálních tepnách pomocí dopplerovského vyšetření. Definitivní diagnóza ve studii byla stanovena pomocí pravostranné srdeční katetrizace s mediánem 27,5 dne od provedení screeningového vyšetření.

Do studie bylo zahrnuto celkem 96 pacientů, u 55 byla diagnostikována primární plicní hypertenze. Virtuální echokardiografie prokázala ve studii superioritu vůči dopplerovskému vyšetření v identifikaci pacientů s primární plicní hypertenzí. Pro diagnostiku primární plicní hypertenze byla stanovena senzitivita 80 % a specificita 75,6 %, s plochou pod křivkou 0,81 (při dopplerovském vyšetření byla diskriminační schopnost menší, s plochou pod křivkou 0,56). Diskriminační schopnost metody byla nezměněná i při aplikaci na sekundární kohortu z jiného terciárního centra.

Závěr

Virtuální echokardiografie se může stát cennou screeningovou metodou v diagnostice primární plicní hypertenze. V současnosti během pandemie onemocnění COVID-19 může být důležitým nástrojem pro zachycení pacientů s primární plicní hypertenzí při nedostupnosti specializovaného vyšetření v podobě pravostranné srdeční katetrizace.

(holi)

Zdroj: Vaidya A., Golbus J. R., Vedage N. A. Virtual echocardiography screening tool to differentiate hemodynamic profiles in pulmonary hypertension. Pulm Circ 2020 Sep 17; 10 (3): 2045894020950225, doi: 10.1177/2045894020950225.



Štítky
Kardiologie Interní lékařství Angiologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se