Zvýšená depozice manganu v mozku u kojenců na parenterální výživě
Studie amerických autorů zkoumala příjem manganu ve výživě a s pomocí zobrazovacích technik hodnotila depozici manganu v mozku kojenců.
Rizika spojená s nadměrným příjmem manganu
Mangan je stopový prvek nezbytný pro normální růst a vývoj člověka. Nadměrný přísun manganu (Mn) u dospělých ovšem vede k souboru neurologických a psychosociálních příznaků připomínajících Parkinsonovu nemoc, s destruktivními lézemi bazálních ganglií. Málo je ovšem známo o tom, jak zvýšená expozice manganu ovlivňuje mozek a psychomotorický vývoj kriticky nemocných novorozenců a kojenců.
Standardní přípravky pro suplementaci stopových prvků obsahují významné množství Mn, což obvykle − pokud jsou dávkovány dle doporučení k vyloučení deficitu zinku (Zn) − vede ke zvýšené expozici pacienta manganu. Kriticky nemocné novorozence tak podávání těchto preparátů v rámci parenterální výživy může vystavit nebezpečí neurotoxicity.
Průběh a výsledky studie
Sedmdesát tři kojenců bylo zařazeno do studie hodnotící relaxační čas na T1-vážených MRI skenech bazálních ganglií (T1R), jejímž cílem bylo testovat hypotézu, že kojenci vystavení zvýšenému parenterálnímu přísunu Mn trpí zvýšeným ukládáním Mn v mozku, jmenovitě v bazálních gangliích. Kratší relaxační čas odpovídal vyššímu depozitu Mn. Ze 73 zařazených subjektů byly kvalitní výsledky vyšetření magnetickou rezonancí k dispozici u 58. Z toho 39 patřilo do skupiny s vysokou expozicí Mn, tj. jejich výživa v předchozích 4 týdnech byla z více než 75 % tvořena parenterální nutricí. Současně byla pomocí hmotnostní spektrometrie měřena koncentrace Mn v krvi. Čtyři pacienti ze skupiny s vysokou expozicí měli hladinu Mn v krvi > 30 μg/l.
Po korekci ve vztahu ke gestačnímu věku v době narození byla potvrzena asociace mezi zvýšeným přísunem Mn a sníženým časem relaxace na T1-vážených sekvencích v oblasti globus pallidus a putamen, nebylo však zjištěno spojení s koncentrací Mn v krvi. Asociace T1R a přísunu Mn byla silnější u pacientů se zvýšeným konjugovaným bilirubinem, což potvrzuje vyšší riziko u osob s cholestázou.
Závěr
Recentně publikovaná studie potvrzuje rizika podávání standardizovaných přípravků pro suplementaci stopových prvků v parenterální výživě novorozencům a kojencům, nevhodnost stanovení plazmatické hladiny Mn jako screeningového vyšetření a doporučuje zvolit v dávkování stopových prvků individuální přístup.
(thom)
Zdroj: Aschner J. L., Anderson A. et al. Neuroimaging identifies increased manganese deposition in infants receiving parenteral nutrition. Am J Clin Nutr 2015 Dec; 102 (6): 1482−1489, doi: 10.3945/ajcn.115.116285.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.