Optimální nastavení energetického příjmu a množství přijatých bílkovin je spojováno s lepšími výsledky léčby u pacientů v kritickém stavu. Cílem analýzy údajů nasbíraných v mezinárodní studii bylo zhodnotit souvislost mezi příjmem proteinů, mortalitou a dobou strávenou na JIP. Autoři analýzy pracovali s hypotézou, že čím vyšší je příjem bílkovin, tím bude mortalita nižší a doba hospitalizace na JIP kratší.
Analyzována byla zvlášť data 2828 pacientů hospitalizovaných na JIP ≥ 4 dny a z nich byla dále vyčleněna a studována podskupina 1584 osob, které strávily na JIP ≥ 12 dní. Průměrný věk v obou skupinách dosahoval asi 60 let a průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) činil 27 kg/m2. Skóre APACHE II (Acute Physiology and Chronic Health Evaluation) bylo 22, skóre SOFA (Sequential Organ Failure Assessment) dosahovalo hodnoty 9 a skóre NUTRIC (Nutrition Risk in the Critically Ill) hodnoty 5 v obou skupinách. Průměrná délka hospitalizace na JIP činila u první skupiny 19,7 dne, u druhé skupiny se jednalo o 34,9 dne. Zjištěná mortalita dosáhla 31 %, resp. 25 %.
Průměrný příjem proteinů u první skupiny hospitalizovaných (pobyt na JIP ≥ 4 dny) činil 51 g, což představuje 60,5 % předepsané hodnoty. Celkový energetický příjem byl 1100 kcal (64,1 % předepsané hodnoty). U druhé skupiny pacientů byl příjem bílkovin vyšší (57 g), tedy 66,7 % předepsaného příjmu, a vyšší byl rovněž celkový energetický příjem (1200 kcal), což odpovídá 70,7 % předepsané hodnoty.
Při dosažení ≥ 80 % předepsaného příjmu proteinů byla pozorována nižší mortalita (poměr šancí [OR] 0,68; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,50–0,91 u první skupiny; OR 0,60; 95% CI 0,39–0,93 u druhé skupiny). Při posuzování celkového energetického příjmu (dosažení ≥ 80 % předepsaného množství kcal) tato souvislost zjištěna nebyla.
Průměrná délka hospitalizace byla u pacientů setrvávajících na JIP ≥ 12 dní, u nichž bylo dosaženo ≥ 80 % předepsaného příjmu bílkovin, kratší než u osob s nižším příjmem bílkovin (poměr rizik [HR] 1,25; 95% CI 1,04–1,49). Prodloužení hospitalizace na JIP naopak hrozilo ve skupině pacientů hospitalizovaných ≥ 4 dny při dosažení ≥ 80 % předepsaného energetického příjmu (HR 0,82; 95% CI 0,69–0,96).
Dosažení alespoň 80 % doporučeného příjmu proteinů, který u pacientů v závažném stavu činí 2–3,5 g/kg/den, se podle zjištění amerických a kanadských odborníků jeví jako důležitý faktor s ohledem na vyšší míru přežití a zkrácení doby hospitalizace na JIP. Autoři studie zároveň upozorňují na přiměřenost celkového energetického příjmu, neboť nadměrný energetický příjem představuje zátěž pro řadu orgánů a vede k ukládání tukových zásob v játrech pacientů.
(pak)
Zdroj: Nicolo M., Heyland D. K., Chittams J. et al. Clinical outcomes related to protein delivery in a critically ill population: a multicenter, multinational observation study. J Parenter Enteral Nutr 2016; 40 (1): 45–51, doi: 10.1177/0148607115583675.
Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.
