V prevenci a léčbě onemocnění COVID-19 máme velmi omezené možnosti. Roli a možnosti vitaminové a minerálové suplementace (někdy nazývané „imunonutrice“) v intenzivní péči už zkoumala řada klinických studií a existuje několik hypotéz, jež podporují její rutinní využití. Odrážejí se však tyto hypotézy v reálné klinické praxi?
Na tuto otázku se snažila odpovědět přehledová práce, která se zabývá fyziologickou rolí vitaminů, jejich interakcí s imunitními funkcemi, možnostmi při respiračních infektech a syndromu akutní dechové tísně (ARDS), a především potenciálním přínosem pro nemocné s COVID-19. Staví na řadě předchozích primárních zdrojů z databází Medline, Embase, Cochrane Trials Register, WHO International Clinical Trial Registry a Nexis media a soustředí se zejména na vitaminy A−E.
Plicní imunomodulační a antimikrobiální role vitaminu A může sehrát důležitou roli v boji s virovými onemocněními včetně COVID-19. Kyselina retinová se účastní modulace patogeneze ARDS, ovlivňuje infiltraci plic neutrofily prostřednictvím signalizace alveolárních makrofágů a podporuje regeneraci plic. Ovlivňuje rovněž imunitní systém, podle některých studií posiluje vrozenou i adaptivní imunitu a jeho nedostatek je u kuřat asociovaný s větším poškozením epitelu. Jsou to ovšem jen náznaky a skutečný přínos v léčbě COVID-19 je dále intenzivně zkoumán.
Vitaminy skupiny B byly podle zdrojové práce zkoumány především jako silné ligandy povrchových struktur nového typu koronaviru, které by mohly umožnit cílenou aplikaci léčiv přímo na virion.
O prospěšném účinku vitaminu C u sepse a ARDS určité zprávy máme, proto se samozřejmě zaměřila pozornost i na něj. Avšak navzdory tomu, co víme o jeho antioxidačním potenciálu, antivirovém působení a pleiotropním efektu na lidský organismus, nelze říct, zda má prospěšný účinek při léčbě COVID-19, či nikoliv. Nicméně vzhledem k jeho více než příznivému bezpečnostnímu profilu jej lze podávat i jen z teoretických důvodů.
O vitaminu D se v souvislosti s COVID-19 hovoří snad nejvíce. Zájem o něj vyplývá jednak ze znalosti patofyziologických mechanismů, kdy je zřejmě zapojen do mechanismu vstupu koronaviru do buněk a alveolárního zánětu, jednak z observačních populačních studií, které ukazují na negativní korelaci mezi průměrnými hladinami vitaminu D a mortalitou na COVID-19 v celoevropském měřítku. Na druhou stranu, vitamin D je jedním z těch, jejichž hladiny musíme mít pod kontrolou z důvodu možného předávkování.
Vitamin E brání stárnutí imunitního systému, chrání biologické membrány a zvyšuje odpověď na očkování proti tetanu, proto se očekává, že i proti COVID-19 bude mít podobné účinky.
Jako klíčové se jeví antioxidační a imunomodulační účinky vitaminů, jimi zprostředkovaná podpora funkce přirozených bariér a lokální parakrinní signalizace. Nejkvalitnější důkazy o přínosu v léčbě COVID-19 a jemu podobných respiračních infekcí, ARDS a sepse jsou ohledně použití vitaminu B1 (thiaminu), C a D. Bylo by neadekvátní tvrdit, že vitaminy jsou řešením pandemické situace, ale přibývají důkazy, že mohou hrát významnou roli v prevenci i léčbě COVID-19. Na jejich definitivní potvrzení klinickými studiemi dosud čekáme.
Přestože o nespecifickém efektu vitaminů v léčbě infektů zřejmě nikdo nepochyboval, hlubší znalost jejich postavení v léčbě nám umožní cílenou korekci jejich hladin namísto bezhlavé suplementace velkými dávkami. Ta může být velmi nepříznivá zvláště u vitaminů rozpustných v tucích. Hypervitaminóza je v dnešní době prakticky vždy důsledkem nesprávné suplementace.
(pez)
Zdroj: Jovic T. H., Ali S. R., Ibrahim N. et al. Could vitamins help in the fight against COVID-19? Nutrients 2020 Aug 23; 12 (9): 2550, doi: 10.3390/nu12092550.
