Malnutrice je častým problémem u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů a její těžká forma ohrožuje zejména nemocné na jednotkách intenzivní péče (JIP). Včasná identifikace ohrožených pacientů a poskytnutí adekvátní nutriční terapie jsou zásadními kroky v prevenci i léčbě tohoto stavu. Pokud je nutné přistoupit k parenterální výživě (PV), volí se úplná nebo doplňková forma PV.
Multicentrická prospektivní dvojitě zaslepená randomizovaná kontrolovaná studie si stanovila za cíl porovnat přínos úplné a doplňkové PV na základě vybraných laboratorních hodnot. Do studie bylo zařazeno 97 pacientů z JIP napojených na plicní ventilátor po dobu alespoň 10 dní. Pro odhad jejich energetických potřeb byla využita rovnice podle Harrise a Benedicta.
Nemocní byli rozděleni do 2 skupin – ve skupině A byli pacienti vyživovaní úplnou PV, ve skupině B doplňkovou PV. Úplná PV obsahovala aminokyseliny, 10% dextrózu, tukovou emulzi Intralipid, vitamíny a minerály a byla složena ze 40 % z tuků, ze 42 % ze sacharidů a z 18 % z proteinů. Doplňková parenterální výživa byla srovnatelná s PV u skupiny A, přičemž byly zohledněny energetické potřeby pacientů a celkový příjem kalorií byl rozdělen rovným dílem mezi parenterální a enterální výživu.
Oběma skupinám byla PV podávána minimálně po dobu 2 týdnů a hodnocení jejich stavu spočívalo v porovnání vybraných laboratorních hodnot 7. a 14. den po zahájení parenterální výživy. Evidovala se celková bílkovina v séru, sérový albumin, transferin v séru a počet lymfocytů. Stav výživy lze hodnotit také pomocí klinických ukazatelů, jako je tělesná hmotnost či obvod paže, ale tyto ukazatele nebyly v dané studii využity.
V obou skupinách byly u všech sledovaných ukazatelů výsledky 7. a 14. den srovnatelné a v žádném ohledu nevykazovaly významné rozdíly. Zároveň výsledky ukázaly zlepšení všech laboratorních hodnot mezi 7. a 14. dnem podávání obou forem parenterální výživy, což svědčí o zlepšení nutričního stavu pacientů v obou skupinách. Studie tedy dokládá, že úplná i doplňková PV mají u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů na JIP srovnatelné výsledky jak při zajištění adekvátní nutrice, tak i pro udržování vnitřního prostředí pacienta. Autoři ovšem upozorňují na dřívější zjištění, že pro parenterální výživu by měly být používány roztoky se standardním složením, protože atypický obsah zvyšuje riziko vzniku infekce.
Autoři studie doporučují, aby byly provedeny další studie zaměřené na specifikaci kritérií pro preskripci úplné a doplňkové PV s cílem optimalizovat jejich využití v nemocniční praxi.
(pak)
Zdroj: Radpay R., Poor Zamany Nejat Kermany M., Radpay B. Comparison between total parenteral nutrition vs. partial parenteral nutrition on serum lipids among chronic ventilator dependent patients: a multi center study. Tanaffos 2016; 15 (1): 31−36.
