Výzkumy ukázaly, že malnutrice se u pacientů s malignitami vyskytuje v závislosti na typu nádoru v 60–80 % případů. Dochází k rozvoji nádorové kachexie, což je komplexní syndrom zahrnující úbytek na váze, anorexii, anemii, zánět a nízkou hladinu albuminu. Nutriční stav pacientů s malignitami mohou dále zhoršovat vedlejší toxické účinky léčby. Špatný nutriční stav je silným nezávislým prediktorem mortality, špatné odpovědi na léčbu a prolongované hospitalizace.
Domácí parenterální výživa má být použita u pacientů, u nichž nemůže být nutriční potřeba zajištěna enterálně a kterým je možné podávat parenterální výživu mimo lůžkové zařízení. Vždy jsou nutné dobrá spolupráce a edukace pacienta i rodiny a pravidelné kontroly. Podávání parenterální výživy v domácím prostředí velmi usnadňují firemně vyráběné vícekomorové vaky, které v jedné komoře obsahují roztok glukózy, v další roztok aminokyselin, eventuálně s dalšími elektrolyty, a v poslední lipidovou emulzi. Roztoky jsou odděleny v jednotlivých komorách vaku a směs se rekonstituuje těsně před podáním, kdy se rovněž doplňují vitaminové přípravky a mikroelementy.
Parenterální výživa však musí být přizpůsobena individuálním potřebám jednotlivých pacientů. Dávkování závisí na energetickém výdeji, klinickém stavu pacienta, tělesné hmotnosti a jeho schopnosti metabolizovat složky přípravku. Ne všichni pacienti potřebují stejný poměr energie a bílkovin. Požadavky na energii i ztráty proteinů mají u nemocných větší rozptyl než u zdravých jedinců. U výrazně katabolických pacientů převyšují změny ve ztrátách proteinů energetický výdej a poměr energie k dusíku (E/N) se zvyšujícími se ztrátami proteinů výrazně klesá. Je výhodné, pokud jsou k dispozici přípravky s různým poměrem živin a v různých objemech. Například vaky Olimel jsou k dispozici s různým obsahem dusíku pro pacienty s normální, střední a vysokou potřebou proteinů a s různým poměrem neproteinové E/N; zároveň v případě vyšších nároků umožňují koncentrované roztoky dodání velkého množství energie s minimalizací zátěže vodou a glukózou.
Vyhodnocením vlivu domácí parenterální výživy na nutriční stav a kvalitu života pacientů se zhoubnými nádory se zabývaly dvě francouzské observační multicentrické prospektivní studie, do kterých byli v jednom případě zahrnuti nemocní se zhoubným nádorem gastrointestinálního traktu (GIT) a ve druhém s různými typy malignit. Byli vybráni pacienti, u kterých bylo indikováno podávání domácí parenterální výživy minimálně po dobu 14 dní.
Při vstupu do studie před začátkem podávání parenterální výživy a po 28 dnech od zahájení podávání byl hodnocen nutriční stav pacientů a kvalita jejich života. Kvalita života byla hodnocena pacientem pomocí dotazníku Funkční posouzení léčby onkologického onemocnění (FACT-G – Functional Assessment of Cancer Therapy – General), který obsahuje čtyři základní subškály (27 položek) pro hodnocení fyzické, společenské/rodinné, emoční a funkční pohody (well-being). Možné výsledné skóre FACT-G se pohybuje v rozmezí od 0 do 100. Byl přiložen i dotazník pro posouzení osobní pohody pacienta jinou osobou (partnerem či jiným členem rodiny).
Do studie zveřejněné v Journal of Pain and Symptom Management bylo zařazeno 370 pacientů se zhoubným nádorem GIT, u 71 % byly přítomné metastázy. Průměrný věk činil 64,5 roku, 59 % nemocných tvořily ženy. Domácí parenterální výživa byla indikována pro podvýživu v souvislosti s nádorem u 89 % pacientů, dalšími indikacemi byly komplikace spojené s léčbou a intestinální selhání. U 84 % byla podávána jako doplněk perorálního příjmu potravy. Po 28 dnech podávání domácí parenterální výživy se zlepšila celková kvalita života (48,9 při přijetí do studie vs. 50,3; p = 0,007) a o 2,7 % se zvýšila tělesná hmotnost pacientů. Skóre hodnotící riziko malnutrice (NRS – nutrition risk screening) se významně snížilo (3,2 ± 1,1 vs. 2,8 ± 1,3; p = 0,003).
Studie zveřejněná v časopisu Supportive Care in Cancer zahrnovala 767 pacientů s různými typy malignit, v 50 % případů to byl nádor GIT. Studii dokončilo 437 pacientů. Průměrný věk činil 63 let, 60,5 % nemocných tvořili muži. Metastázy byly zjištěny u 65,3 % pacientů. Podvýživa byla diagnostikována u 98,3 % pacientů. Hlavní indikací parenterální výživy byla malnutrice v důsledku nádorového onemocnění (86,7 %), dále komplikace spojené s léčbou a intestinální selhání. Jako doplněk perorálního příjmu potravy byla podávána v 82,1 %. Po 28 dnech od zahájení domácí parenterální výživy došlo k významnému zvýšení kvality života (49,95 ± 5,82 vs. 48,35 ± 5,01 při vstupu do studie; p < 0,0001). Došlo také ke zlepšení dalších parametrů: průměrné tělesné hmotnosti, sérového albuminu a nutričního rizikového indexu. Většina pacientů (78 %) vnímala účinek domácí parenterální výživy pozitivně. Jako významné bylo hodnoceno zlepšení osobní pohody (well-being) pacientů také druhými osobami (rodina, lékaři).
Výsledky obou studií prokázaly, že korekce malnutrice pomocí domácí parenterální výživy je pro pacienty s malignitami přínosná a má pozitivní vliv na kvalitu jejich života.
(blu)
Zdroje:
