Výživa pacientů s pokročilým karcinomem žaludku představuje terapeutickou výzvu. Totální parenterální výživa přitom znamená jedinou možnost kalorického příjmu u nemocných, kteří nejsou schopni tolerovat orální nebo enterální výživu.
Karcinom žaludku navzdory klesající incidenci představuje pátou nejčastější malignitu na světě. Z hlediska mortality se u obou pohlaví celosvětově řadí na třetí příčku. Karcinom žaludku je v časných stadiích často asymptomatický, což je jeden z důvodů pozdní diagnostiky a špatné prognózy tohoto onemocnění.
Váhový úbytek je pozorován u 31−87 % nemocných při diagnóze zhoubného nádorového bujení. Anorekticko-kachektický syndrom je často popisován u pacientů s pokročilým onemocněním a je charakterizován sníženým příjmem potravy, hypoalbuminemií, váhovým úbytkem a svalovou atrofií. Nejčastěji je způsoben mechanickou překážkou v trávicím traktu v důsledku rostoucí nádorové masy. Tento syndrom je spojen se zkrácením doby celkového přežití.
Cílem nutriční terapie u nemocných s karcinomem žaludku je úprava stavu výživy, metabolismu, zvýšení adherence k protinádorové terapii, kvality života a zlepšení průběhu onemocnění. Enterální výživa (EV) je sice bezpečnější, levnější a více fyziologickou volbou než parenterální terapie, u pacientů s poruchou funkce zažívacího traktu je však parenterální výživa (PV) nezbytností.
Evropská společnost pro klinickou výživu a metabolismus doporučuje nasazení parenterální výživy, pokud lze očekávat snížení denního energetického příjmu pod 60 % po dobu více než 10 dnů. U pacientů s nežádoucími gastrointestinálními účinky chemoterapie, například v podobě nauzey, zvracení, zácpy nebo průjmu, je doporučena komplementární domácí parenterální výživa kvůli stabilizaci váhy a adherenci k pokračující terapii. Krátkodobá domácí parenterální výživa může být na základě klinických zkušeností také bezpečně a efektivně využita i v případě váhového úbytku při adekvátním orálním příjmu nebo při intoleranci enterální výživy.
U pacientů s peritoneální karcinomatózou a závažnou poruchou zažívacího traktu je domácí parenterální výživa naprostou nezbytností. Další indikací je také syndrom krátkého střeva po extenzivním chirurgickém zákroku. Úspěšnost parenterální výživy závisí především na spolupráci mezi pacientem a zdravotnickými pracovníky.
Z výsledků studií vyplývá, že domácí parenterální výživa u pacientů s pokročilým karcinomem žaludku a středně těžkou až těžkou poruchou funkce zažívacího traktu zvyšuje nezávisle na typu nádoru kvalitu života, nutriční a funkční stav. Nejlepší výsledek byl pozorován u pacientů, kteří podstoupili komplementární domácí parenterální výživu po dobu 3 měsíců. Signifikantní zlepšení bylo pozorováno i v případě domácí parenterální výživy trvající po dobu 1 a 2 měsíců.
Součástí parenterální výživy je nejen dodání potřebných mikro- a makronutrientů, ale také adekvátní náhrada tekutin. V této indikaci je možné použít například izotonický elektrolytový roztok Plasmalyte, který je dále indikován k náhradě tekutin během chirurgických výkonů nebo u hemoragického šoku. Fyziologická hladina sodíku a chloridů v roztoku předchází akutnímu poranění ledvin. Roztok obsahuje metabolicky aktivní anionty acetátu a glukonátu, které jsou přeměňovány na bikarbonát a mají alkalizační účinek. Plasmalyte neobsahuje laktát, a je tak použitelný i v případě jaterního selhání, které může doprovázet metastatický karcinom žaludku.
Domácí parenterální výživa je vhodnou volbou pří úpravě nutričního stavu u pacientů s pokročilým karcinomem žaludku a středně těžkou až těžkou poruchou funkce zažívacího traktu.
(holi)
Zdroj: Rosania R., Chiapponi C., Malfertheiner P., Venerito M. Nutrition in patients with gastric cancer: an update. Gastrointest Tumors 2016 May; 2 (4): 178−187, doi: 10.1159/000445188.
