Výsledky posledních metaanalýz ukazují, že surveillance pacientů s Barretovým jícnem by se spíše než na délku segmentu a přítomnosti dysplazie měla zaměřit na muže a na pacienty bez infekce Helicobacter pylori, kteří představují rizikovější skupiny, a na antirefluxní chirurgickou i medikamentózní terapii a využitích protektivních účinků aspirinu a statinů.
Poslední doporučení pro léčbu Barretova jícnu obsahují kritéria pro zařazení pacientů do surveillance, jejímž cílem je záchyt dysplazie a časných stadií karcinomu jícnu. Tato kritéria vycházejí především z délky postiženého segmentu jícnu, přítomnosti dysplazie nízkého stupně a intestinální metaplazie. Vzhledem k tomu, že důkazy, ze kterých vycházejí tato kritéria, nejsou příliš jednoznačné, rozhodli se britští autoři analyzovat všechny dostupné relevantní údaje.
V literatuře vyhledali 9 metaanalýz publikovaných do dubna 2013, které porovnávaly pacienty s Barretovým jícnem s kontrolní populací. Většina z nich byla publikována až po vydání doporučení pro léčbu Barretova jícnu. Výsledky ukázaly, že rizikové faktory vzniku Barretova jícnu zahrnují mužské pohlaví, kouření kdykoliv během života, obezitu, dlouhodobou gastroezofageální refluxní chorobu, absenci infekce Helicobacter pylori a přítomnost hiátové hernie.
Osm metaanalýz porovnávalo různé skupiny pacientů s Barretovým jícnem z hlediska rizika rozvoje karcinomu jícnu. Jejich rozbor ukázal, že antirefluxní chirurgická léčba nemá významně větší přínos než farmakoterapie, že endoskopická ablační léčba účinně snižuje riziko karcinomu a že významný protektivní vliv má podávání kyseliny acetylsalicylové a statinů. Riziko rozvoje karcinomu jícnu bylo významně vyšší u mužů než u žen a významně nižší u pacientů s infekcí Helicobacter pylori. Trend k vyššímu riziku byl zjištěn také u pacientů s dysplazií nízkého stupně v porovnání s pacienty bez dysplazie a u pacientů s delším postiženým segmentem v porovnání s kratším segmentem. Riziko se nelišilo podle zeměpisných oblastí. Žádná metaanalýza nehodnotila význam intestinální metaplazie.
Znalost rizikových faktorů lze využít v primární prevenci Barretova jícnu. Mužské pohlaví a absence infekce Helicobacter pylori by pak měly být vodítkem pro výběr pacientů s Barretovým jícnem do surveillance z důvodu časného záchytu karcinomu jícnu. Popsaná práce potvrdila i přínos antirefluxní farmakoterapie a chirurgie, endoskopické ablační léčby a kyseliny acetylsalicylové a statinů.
(zza)
Zdroj: Gatenby P., Soon Y. Barrett's oesophagus: Evidence from the current meta-analyses. World J Gastrointest Pathophysiol. 2014 Aug 15; 5 (3): 178–87.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
