Odborníci se shodují, že pacienti by měli své zubní náhrady udržovat v čistotě. Usazeniny na zubních náhradách − zubní plak, kámen i zbytky jídla − mohou zvyšovat riziko jak stomatitid, tak systémových onemocnění, zejména aspirační pneumonie. Jen málo pacientů je však schopno udržet svou náhradu opravdu čistou. A výzkumy to potvrzují.
Například turecká studie z roku 2001 provedená na oddělení protetické stomatologie Marmarské univerzity v Istanbulu ukázala, že pouze 15,7 % pacientů udržovalo své náhrady v čistotě. 25,7 % účastníků studie uvedlo, že si čistí náhradu i méně než 1× denně. Naopak pouhých 8,6 % náhradu čistí kartáčkem a k tomu ji ponoří i do čisticího roztoku. Tato skupina nepoužívala konzistentně žádný jednotný režim čištění. Ke stejným závěrům došla i další turecká studie z roku 2006, ve které mělo jen 12 % pacientů ošetřených na stomatologickém oddělení Univerzity Yeditepe v Istanbulu náhrady čisté.
Otázkou zůstává jak definovat čistou náhradu. Ve Velké Británii byl navržen a testován tzv. Index čistoty zubních náhrad (DCI − Denture Cleanliness Index), který porovnává čistotu náhrady pomocí plaku odhalujícího barviva. Vizuální kontrolou jsou protézy následně ohodnoceny od 0 do 4, přičemž 0 odpovídá protéze bez viditelného plaku a 4 protéze s viditelnými usazeninami kamene na jakémkoliv povrchu. Tento systém je efektivní zejména pro edukaci a motivaci pacientů k lepší péči o jejich zubní náhradu.
Většina odborných společností udává, že zubní náhrady je třeba pravidelně čistit kartáčkem a namáčet do čistících roztoků. Kvalita a složení čistících roztoků se různí, mezi čisticí prostředky na zubní náhrady byl zařazen například i persíran, který ovšem může způsobovat závažné alergické reakce. Ty se mohou podle zprávy amerického Úřadu pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) vyskytnout jak při správné, tak při nesprávné manipulaci s tímto prostředkem.
Dalším způsobem čištění jsou alkalické tablety na bázi peroxidu, jež podle jedné z dostupných klinických studií snižují v porovnání s uchováváním protéz v suchu a ve vodě množství bakterií i kvasinek rodu Candida v biofilmu na zubní náhradě, a to i při nedostatečné ústní hygieně. Duyck et al. prováděli jiné klinické hodnocení, které ukázalo, že používání čisticích tablet během nočního uchovávání zubních náhrad nemá žádný vliv na počet mikroorganismů Candida albicans, ale v porovnání s nočním uchováváním ve vodě snižuje celkový počet bakterií.
Čisticí prostředky by také neměly poškozovat zubní náhrady. Studie z roku 2010 měla za cíl porovnat změny barvy, drsnosti povrchu a ohybové pevnosti tepelně polymerované akrylové pryskyřice po jejím ponoření do dvou různých roztoků šumivých čisticích prostředků (tablety Corega a Bony Plus) a kontrolní destilované vody při simulovaném 180denním používání. Nebyly pozorovány žádné významné změny barvy, ale skupina zubních náhrad ošetřovaných přípravkem Bony Plus vykazovala podstatně výraznější drsnost povrchu. Oba typy tablet významně snižovaly ohybovou pevnost akrylové pryskyřice.
Jiná studie německých lékařů naopak potvrdila, že v současnosti dostupné čisticí tablety na bázi neutrálních nebo slabě alkalických peroxidů nemají na materiál zubních protéz žádný vliv. Klinickou relevanci těchto výsledků je však ještě potřeba prověřit.
(jez)
Zdroj: Bartlett D., Carter N., de Baat C. et al.; Globální pracovní skupina pro péči o celkové zubní náhrady. "White paper" týkající se optimální péče a udržování celkových zubních náhrad pro zdraví ústní dutiny i celkové zdraví. Oral Health Foundation, 2018.
