Bližší představu, kolik biosimilars připadá na onkologii, nemám. Odhaduji ale, že tak čtvrtina či pětina by se pak mohla týkat hematoonkologie. Záleží také, jak zde chápeme biosimilární léčbu. K dispozici máme jednak biosimilars pro vlastní onkologickou terapii, ale využíváme je i k léčbě podpůrné. Jde například o růstové faktory, erytropoetin či antimykotika. Onkologie určitě patří mezi klíčové obory, v nichž se biosimilars uplatňují. Moderní onkologická léčba je stále dražší a tyto léky umožňují větší dostupnost pro širší spektrum pacientů.
Myslím, že jde o komplex faktorů. Primárně máme jasná pravidla, kdy jsou biosimilars indikovaná a jakou mají úhradu. Vedle toho nemocnice vyhlašují pro jednotlivá biosimilars výběrová řízení a na základě toho pracoviště stanovují vlastní guidelines, kdy indikovat originální lék a kdy které biosimilar.
Mezi první biosimilární léčebné preparáty zaváděné do praxe patří rituximab, který se využívá zejména v léčbě nehodgkinských lymfomů, a dále imatinib určený pro léčbu pacientů s chronickou myeloidní leukémií.
Odborná společnost nemá prostředky ani oprávnění posuzovat bezpečnost biosimilars. Od toho je zde státní regulační orgán – SÚKL. Ani lékař není v pozici, kdy by mohl zpochybňovat rozhodnutí regulační autority.
Samozřejmě se můžeme setkat s individuálními nežádoucími reakcemi na biosimilární lék, které je třeba monitorovat a hlásit. Příkladem může být alergická reakce. Tento nežádoucí účinek se však objevuje i u originálních léků, takže jej nelze přímo spojovat s tím, že jde o biosimilar.
Obecně jsem ale přesvědčen, že většina odborné veřejnosti vnímá biosimilars jako smysluplnou, bezpečnou a efektivní alternativu originální léčby.
Samozřejmě část pacientů se ptá a má určité pochybnosti, pokud jim nabízíme biosimilars. Je na ošetřujícím lékaři, aby pacientovi vysvětlil, že jde o bezpečnou a stejně účinnou léčbu. A je to hlavně o navozené důvěře a dobré komunikaci mezi lékařem a pacientem.
Ano, zlevněním léčby se nejen zvýšila její dostupnost, ale současně to umožnilo získat úhradu pro nové drahé léky. Je třeba si uvědomit, že mnozí naši pacienti se musejí léčit i celoživotně. Úspory jsou v takovém případě opravdu významné.
Toto nelze říci obecně, museli bychom se věnovat každému léku a každé indikaci zvlášť. Troufnu si však říci, že počáteční obavy ze switche pominuly a v praxi je běžné jej provádět.
V brzké době by se měla objevit nová biosimilars v oblasti léčby mnohočetného myelomu a nehodgkinských lymfomů, dále v rámci podpůrné léčby při přetížení železem u pacientů s myelodysplazií a v oblasti chronické myeloidní leukémie.
Určitě by pomohlo zlepšení dostupnosti léčby v centrech, která jsou přetížená. Nejde totiž jen o dostupnost léků, ale i lůžkové kapacity. A v neposlední řadě je třeba mít zkušený lékařský personál. Protože sebelepší biosimilars nejsou k ničemu, pokud se nesprávně indikují, nebo je nemá kdo indikovat.
MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
