Rozdíly mezi nitroočními glukokortikoidy

9. 12. 2016

Přírodní kortikosteroidy (např. hydrokortizon) a jejich agonisté, syntetické glukokortikoidy, jsou oftalmology používány již několik desetiletí při léčbě různých forem očních zánětů. V poslední době byl prokázán významný přínos lokálně aplikovaných glukokortikoidů i při léčbě řady sítnicových chorob včetně makulárního edému spojeného s uveitidou, vaskulární okluze a diabetu. Práce podává aktuální přehled znalostí o biologii glukokortikoidních receptorů a jejich očních specifik.

Kortikosteroidy se dělí na glukokortikoidy a mineralokortikoidy. Tyto hormony řídí řadu různých fyziologických funkcí a mají mnoho farmakologických účinků uvnitř a vně oka. Přírodně se vyskytující kortikosteroidy se vážou na glukokortikoidové i mineralokortikoidové receptory s vysokou afinitou, stejně jako syntetický steroid prednisolon. Oproti tomu triamcinolon-acetonid (TA), dexametazon (DEX) a fluocinolon-acetonid (FA) jsou účinnými a selektivní glukokortikoidními agonisty a nevykazují mineralokortikoidní aktivitu.

Již řadu let je pozorováno, že reakce na glukokortikoidy se různí mezi pacienty a také mezi různými typy buněk a tkání. Široká škála účinku glukokortikoidů vzniká na podkladě nitrobuněčných signálních systémů odvozených od jednoho genu. Alternativním sestřihem lidských transkriptů glukokortikoidního receptoru (hGR) vznikají dvě izoformy hGR-α a hGR-β. Vzniklé proteiny jsou dále postranslačně modifikovány, takže ve výsledku vzniká 8 hGR-α a 8 hGR-β izoforem, označovaných jako A, B, C1–C3 a D1–D3. Zdá se, že specifičnost kontroly glukokortikoidů v různých tkáních a buňkách podmiňují hGR-α izoformy, což napomáhá vysvětlit dramatické rozdíly v signalizaci a léčebných či nežádoucích účincích v různých tkáních, včetně oka. O hGR-β se ve srovnání s hGR-a ví velmi málo. Izoformy se nacházejí především v jádru, jsou transkripčně inaktivní a inhibují expresi genů stimulovanou hGR-α.

Bohužel existuje pouze velmi málo kontrolovaných studií prokazujících, že struktura steroidu a jeho farmakologické vlastnosti mohou u pacientů vést ke klinicky důležité různé odpovědi. Tento koncept podporuje fakt, že in vitro stanovená síla různých steroidních kapek byla porovnávána se zvýšením nitroočního tlaku (NOT) u skupiny pacientů citlivých na kortikosteroidy. Nebyla zjištěna korelace mezi potenciálem stanoveným in vitro a elevací nitroočního tlaku. Dva steroidy, fluorometolon a DEX, vykazovaly podobnou sílu účinku in vitro, ale 0,1% fluorometolon zvyšoval NOT pouze o 6 mmHg, zatímco 0,1% DEX o 22 mmHg.

Autoři tohoto přehledového článku diskutují právě možnou rozdílnost v bioavailabilitě a farmakokinetice jednotlivých přípravků jako důvod rozdílného biologického účinku.

MUDr. Petra Lišková, Ph.D.

Zdroj: Edelman J. L. et al. Differentiating intraocular glucocorticoids. Ophthalmologica 2010; 224 Suppl 1: 25–30.



Štítky
Dermatologie Dětská dermatologie Oftalmologie Praktické lékařství pro dospělé
Nejnovější kurzy
Oční obtíže v ordinaci praktického lékaře
Autoři: Prim. MUDr. Milan Odehnal, MBA.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se