I přes to, že dodnes nejsou zcela známy přesné mechanismy účinku metforminu (patří mezi ně například potlačení glukoneogeneze, zvýšení utilizace glukózy ve svalech nebo zlepšení sekrece inzulinu), představuje v terapii diabetu lék 1. volby díky svému působení na glukózový a energetický metabolismus. Při dodržení kontraindikací a titrování dávky je tato léčba bezpečná, bez zvýšeného rizika hypoglykémie. Klinické studie také prokázaly, že metformin má příznivý vliv na redukci hmotnosti, což může být pozitivní jak z hlediska léčby, tak i prevence rozvoje diabetu. Není však zatím jasné, jakým mechanismem ke snížení tělesné hmotnosti dochází – mezi zvažované teorie patří, že se může jednat o snížení chuti k jídlu nebo o změnu způsobu, jakým tělo využívá a ukládá tuk.
Diabetes Prevention Program (DPP) byl randomizovanou klinickou studií s následným otevřeným sledováním, kdy celková doba sledování dosáhla 15 let. Pacienti s nadváhou či obezitou a zvýšeným rizikem rozvoje diabetu 2. typu byli diagnostikováni podle kritérií Americké diabetické asociace (ADA). Do sledování bylo zařazeno 3234 nemocných randomizovaných do skupiny s podáváním metforminu (850 μg 2× denně), placeba nebo skupiny, která podstoupila 6–8měsíční intenzivní program zaměřený na úpravu životního stylu.
V prvním roce sledování snížilo svoji hmotnost nejméně o 5 % výchozí hodnoty 1066 pacientů: 28,5 % z nich užívalo metformin, 13,4 % dostávalo placebo a 62,6 % absolvovalo program úpravy životosprávy.
Tito pacienti byli následně sledováni dalších 14 let, přičemž byla snaha alespoň rámcově dodržet pravidla randomizace, bylo-li to vzhledem ke klinickému stavu a adherenci pacientů možné. Všichni sledovaní pacienti však měli možnost absolvovat základní program nutriční edukace, užívání metforminu již nebylo zaslepené a rozhodnutí o jeho preskripci bylo ponecháno na praktických lékařích.
Mezi 2. a 15. rokem sledování si tuto sníženou tělesnou hmotnost udrželo nejvíce pacientů ze skupiny iniciálně randomizované k užívání metforminu: 56,5 % (95% interval spolehlivosti [CI] 55,5−57,5 %), v porovnání s 41,7 % (95% CI 40,7−42,7 %) pacientů s placebem a 48,9 % (95% CI 47,9−49,9 %) pacientů ze skupiny, která podstoupila program úpravy životosprávy.
Nezávislým prediktivním faktorem dlouhodobého snížení hmotnosti pro všechny skupiny byla větší redukce tělesné hmotnosti v prvním roce sledování. Ve skupině iniciálně léčené metforminem bylo prediktorem dlouhodobého udržení nižší hmotnosti také kontinuální užívání metforminu během dalšího sledování a vyšší věk.
Není překvapením, že celkově největší podíl pacientů, kteří snížili svoji hmotnost v prvním roce sledování o více než 5 % výchozí hodnoty, byl ve skupině, která absolvovala intenzivní program zaměřený na úpravu životního stylu. Důležité je však zjištění, že největší podíl těch, kteří si udrželi sníženou tělesnou hmotnost po celých 15 let, byl ve skupině léčené metforminem. Tato látka tak může hrát důležitou roli nejen v léčbě diabetu 2. typu jako lék první volby, ale rovněž v prevenci jeho rozvoje.
(jvi)
Zdroj: Apolzan J. W., Venditti E. M., Edelstein S. L. et al. Long-term weight loss with metformin or lifestyle intervention in the Diabetes Prevention Program Outcomes Study. Ann Intern Med 2019; 170: 682−690, doi: 10.7326/M18-1605.
