Migréna je dle dat z roku 2016 celosvětově druhým nejčastějším hendikepujícím onemocněním. Spolu s ní se mnohdy objevují přidružená onemocnění − a některá častěji, než by odpovídalo pouhé koincidenci (komorbidity). Jejich znalost je důležitá hned z několika důvodů. V první řadě se projevy migrény a přidružených onemocnění mohou překrývat, a je tedy třeba na komorbidity myslet v diferenciálně diagnostické rozvaze. Znalost komorbidit je také důležitá při výběru vhodné terapie. Za zmínku stojí i vzájemné ovlivňování souběžných chorob. Některé komorbidity jsou spojeny s vyšším rizikem chronické migrény. V neposlední řadě mohou přidružená onemocnění snižovat celkovou kvalitu života a zvyšovat ekonomickou zátěž.
Mezi nejvýznamnější komorbidity migrény patří:
Jak vidno, migréna má mnoho domnělých komorbidit, jen málokdy však byl výskyt přidružených onemocnění srovnáván s vzorkem populace, který migrénou netrpí. Studie MAST se navíc zabývala souvislostí mezi komorbiditami a frekvencí a intenzitou bolesti.
Cílem prospektivní studie MAST bylo zhodnotit u reprezentativního vzorku populace USA výskyt jednotlivých onemocnění, eventuálně přítomnost a parametry migrény. Při sběru dat byl využit on-line dotazník. K identifikaci osob s migrénou posloužila modifikovaná kritéria ICHD-3 (International Classification of Headache Disorders 3 beta criteria).
Do studie se zapojeno celkem 15 133 pacientů trpících migrénou (73 % žen, průměrný věk 43 let) a 77 453 kontrol (46,4 % žen, průměrný věk 52 let).
U pacientů trpících migrénou byl zaznamenán signifikantní rozdíl v četnosti insomnie (poměr šancí [OR] 3,79; 95% interval spolehlivosti [CI] 3,6−4,0), deprese (OR 3,18; 95% CI 3,0−3,3), úzkosti (OR 3,18; 95% CI 3,0−3,3) a žaludečních vředů/krvácení z gastrointestinálního traktu (OR 3,11; 95% CI 2,8−3,5). Tyto komorbidity se tedy u pacientů s migrénou vyskytovaly více než 3× častěji ve srovnání s kontrolami.
Signifikantní rozdíl v četnosti u pacientů s migrénou se týkal také onemocnění periferních tepen (OR 2,69; 95% CI 2,3−3,1), anginy pectoris (OR 2,64; 95% CI 2,4−3,0), alergií/senné rýmy (OR 2,49; 95% CI 2,4−2,6), epilepsie (OR 2,33; 95% CI 2,0−2,8), artritidy nespecifikovaného typu (OR 2,20; 95% CI 2,1−2,4), cévní mozkové příhody nebo tranzitorní ischemické ataky (OR 2,18; 95% CI 1,9−2,5), revmatoidní artritidy (OR 2,11; 95% CI 1,9−2,4), astmatu (OR 2,03; 95% CI 1,9−2,1) a deficitu vitaminu D (OR 2,00; 95% CI 1,9−2,1). Tyto komorbidity se tak u pacientů s migrénou vyskytovaly minimálně 2× častěji než u kontrol.
Mezi další, avšak méně časté komorbidity patřily psoriáza, osteoartritida, rosacea, infarkt myokardu, hypercholesterolémie, arteriální hypertenze, onemocnění ledvin a diabetes.
Vyšší intenzita bolesti hlavy se vyskytovala u pacientů s komorbiditami zánětlivého charakteru (psoriáza, alergie), psychiatrickými onemocněními (deprese, úzkost) a poruchami spánku (insomnie). Vyšší frekvence migrenózních bolestí hlavy byla asociována téměř se všemi zjištěnými komorbiditami, nejvíce s žaludečními vředy/krvácením do gastrointestinálního traktu, diabetem, úzkostí, depresí, nespavostí, astmatem a alergií/sennou rýmou.
V této rozsáhlé studii na reprezentativním vzorku populace USA byla všechna sledovaná onemocnění u pacientů s migrenózní cefaleou častější. Vyšší frekvence migrenózních záchvatů a intenzita bolesti byla spojena s většinou hodnocených komorbidit. Příčinný vztah však zatím zůstává neobjasněn.
(dos)
Zdroj: Buse D. C,. Reed M. L., Fanning K. M. et al. Comorbid and co-occurring conditions in migraine and associated risk of increasing headache pain intensity and headache frequency: results of the migraine in America symptoms and treatment (MAST) study. J Headache Pain 2020; 21 (1): 23, doi: 10.1186/s10194-020-1084-y.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
