O těhotenství je známo, že se jedná o fyziologický prokoagulační stav. Antikoagulační terapie je indikovaná v případě, že z anamnézy těhotné vyplývá zvýšené riziko tromboembolické nemoci nebo pokud je v těhotenství diagnostikována trombóza či embolie.
Lékem volby je v současné době nízkomolekulární heparin, který nepřestupuje přes placentární bariéru a je bezpečný pro plod. U některých pacientek se však při jeho užívání může rozvinout heparinem indukovaná trombocytopenie nebo se mohou objevit kožní reakce či osteopenie. V těchto případech je indikovaná změna antikoagulační terapie.
Autoři prezentovaného review posuzovali dostupná data o použití novějších antikoagulancií v těhotenství. Po vyhodnocení 561 citací bylo do přehledu zařazeno 11 článků: 10 se týkalo fondaparinuxu (celkově bylo v těchto pracích popsáno 24 případů žen, u nichž byl fondaparinux použit v těhotenství) a 1 ximelagatranu (toto léčivo však již bylo staženo z trhu kvůli své hepatotoxicitě). Fondaparinux je selektivní inhibitor faktoru Xa; na rozdíl od rivaroxabanu, apixabanu a edoxabanu se však podává subkutánně.
7 článků popisovalo využití fondaparinuxu k profylaxi tromboembolické nemoci u žen, u nichž se v minulosti vyskytly kožní reakce při použití heparinu nebo nízkomolekulárního heparinu. Obvykle používaná profylaktická dávka činila 2,5 mg denně. U 2 pacientek byla popsána ztráta krve větší než 1000 ml v průběhu porodu, krevní transfuze však nebyla indikována. Jiné krvácivé komplikace popsány nebyly. V 1 případě byl indikován akutní císařský řez ve 34. týdnu gravidity pro intrauterinní růstovou retardaci (IUGR). Tato žena však měla v anamnéze systémový lupus erythematodes spojený s antifosfolipidovým syndromem, což může být příčinou právě IUGR.
3 články se zabývaly využitím fondaparinuxu v léčbě tromboembolické nemoci vzniklé v průběhu těhotenství. Standardní terapeutická dávka činila 7,5 mg denně. Ve všech 3 případech byl fondaparinux vysazen 24 hodin před použitím regionálním anestezie a nebyly popsány žádné komplikace těhotenství ani vliv na vývoj plodu.
Warfarin je v těhotenství kontraindikovaný pro své známé teratogenní účinky. Použití nových (přímých) perorálních antikoagulancií (NOACs) není v těhotenství doporučováno pro nedostatek dat o jejich bezpečnosti pro matku a plod.
Z limitovaných zkušeností s použitím fondaparinuxu v těhotenství vyplývá, že jej lze považovat za bezpečný a může být alternativou pro profylaxi a léčbu tromboembolické nemoci v případech, kdy nelze využít heparin či nízkomolekulární heparin.
(pab)
Zdroj: Tang A.-W., Greer I. A systematic review on the use of new anticoagulants in pregnancy. Obstet Med 2013; 6 (2): 64–71, doi: 10.1177/1753495x12472642.
