Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 120 pacientů, kteří mezi lety 2017 a 2018 docházeli na jihokorejskou oční kliniku Národní univerzitní nemocnice Chonnam. 80 z nich představovali dosud neléčení pacienti s glaukomem s otevřeným úhlem (GOÚ), 40 potom pacienti z kontrolní skupiny. Pacienti s GOÚ užívali PGA (latanoprost nebo tafluprost) s konzervantem benzalkonium-chloridem (PC; n = 42) nebo bez něj (PF; n = 38) v monoterapii po dobu 12 měsíců. Vylučovací kritéria byla následující:
Kritéria pro zařazení do kontrolní skupiny byla následující:
Všichni pacienti vyplnili před zahájením léčby a po 12 měsících dotazník OSDI (Ocular Surface Disease Index) ke zhodnocení subjektivních očních symptomů. Dále absolvovali vyšetření očního povrchu zahrnující test BUT (break-up time) ke zhodnocení stability slzného filmu, barvení očního povrchu (OSS) a Schirmerův test ke kvantitativnímu zhodnocení produkce slz. Vyšetření Meibomových žlázek zahrnovalo zhodnocení jejich morfologie (výpadků), funkce (exprese a kvality sekretu) a abnormalit okrajů očních víček.
Mezi skupinami pacientů nebyly významné rozdíly co se týká pohlaví, průměrného věku, skóre OSDI, parametrů očního povrchu a Meibomových žlázek. Pacienti užívající PGA měli v úvodu o něco vyšší NOT než kontrolní skupina (p < 0,001), mezi pacienty užívajícími PC-PGA a PF-PGA však nebyly pozorovány významné rozdíly (13,67 ± 2,66 mmHg vs. 17,65 ± 2,76 mmHg; p = 0,682).
Zhoršení parametrů Meibomových žlázek bylo po 12 měsících léčby pozorováno v obou skupinách pacientů užívajících PGA (PC i PF; p < 0,05). Nejvýraznější zhoršení parametrů očního povrchu (BUT a OSS), Meibomových žlázek i subjektivního vnímání očních symptomů bylo patrné ve skupině pacientů užívající PC-PGA (p < 0,05). OSS však bylo ve srovnání s kontrolní skupinou zhoršeno i ve skupině pacientů užívající PF-PGA. Výsledky Schirmerova testu zůstaly jako jediné bez významné změny ve všech 3 sledovaných skupinách.
Po 12 měsících užívání PGA bylo u pacientů pozorováno poškození očního povrchu i Meibomových žlázek bez ohledu na obsah konzervantů. Toto poškození, ke kterému tedy přispívají zřejmě jak PGA, tak konzervanty, však bylo u pacientů užívajících PF-PGA méně závažné. Mechanismus těchto změn zůstává neobjasněn. K posouzení, zda i po skončení léčby dochází k progresi obstrukce Meibomových žlázek, je třeba provést v budoucnu další studie.
Před zahájením léčby PGA by měla být pečlivě posouzena morfologie a funkce Meibomových žlázek. Zvláště u pacientů s preexistujícím onemocněním očního povrchu by pak měly být preferovány oční kapky bez konzervantů, které oči méně dráždí.
Studie je limitována svým retrospektivním jednocentrickým designem a krátkou dobou sledování. Nelze tedy hodnotit dlouhodobé účinky PGA a konzervantů. Účinky benzalkonium-chloridu mohou být závislé na dávce, jeho koncentrace v očních kapkách s latanoprostem a tafluprostem však byly rozdílné (0,02 vs. 0,001 %).
(mafi)
Zdroj: Ha J. Y., Sung M. S., Park S. W. Effects of preservative on the meibomian gland in glaucoma patients treated with prostaglandin analogues. Chonnam Med J 2019; 55 (3): 156–162, doi: 10.4068/cmj.2019.55.3.156.
