DED je multifaktoriální onemocnění s poruchou periokulárního slzného filmu, které je spojené se značným diskomfortem a může vést až k poškození očního povrchu. Celosvětová prevalence se pohybuje mezi 5 a 50 %, například v Kanadě je odhadována na 21 %.
Terapeuticky doporučila pracovní skupina pro suché oko (DEWS) Společnosti pro slzný film a oční povrch (TFOS − Tear Film and Ocular Surface Society) postupný přístup s monitorováním projevů a příznaků DED a léčbou dalších poruch očního povrchu. Iniciálně se podávají oční lubrikanty, a pokud je jejich efekt nedostatečný, jsou doporučena topická antibiotika, kortikosteroidy, sekretagoga či imunomodulační léky. Další možnosti zahrnují oční kapky ze séra, terapeutické kontaktní čočky, p.o. sekretagoga nebo okluzi ductus lacrimalis.
Je známo, že DED má významný ekonomický dopad, který zahrnuje jak přímé náklady na předepsané či volně prodejné léky, tak náklady nepřímé v podobě ztráty pracovní produktivity.
Přesnější zhodnocení ekonomických nákladů a zhoršení QoL spojených s DED bylo cílem prospektivní observační průřezové studie, která proběhla v 6 optometrických a oftalmologických centrech v Kanadě. Zařazeni byli pacienti ve věku 18–64 let s diagnózou DED stanovenou lékařem, kteří měli příznaky nejméně 1 rok a pravidelně lékaře z důvodu DED navštěvovali.
Účastníci podstoupili 20minutový průzkum, který pokrýval demografická data, celkový zdravotní stav, intenzitu DED dle skóre EDS VAS (Eye Dryness Score − Visual Analog Scale, se škálou 0–100, kdy skóre < 40 znamená mírný, skóre 40–59 střední a skóre ≥ 60 těžký DED), QoL dle dotazníku NEI VFQ 25 (National Eye Institute Visual Function Questionnaire), přímé ekonomické náklady (využívání zdravotní péče a finanční výdaje pacienta na oční lubrikanty, cyklosporin, doplňky stravy, zátky slzných cest, návštěvy u optometristy a oftalmologa během posledních 3–24 měsíců) a nepřímé náklady (pracovní neschopnost a nevýkonnost v práci dle dotazníku Work Productivity and Activity Impairment).
Studie měla dva primární sledované parametry – přímé a nepřímé ekonomické náklady spojené s DED a dopad DED na QoL. Provedena byla také subanalýza u podskupin dle intenzity DED včetně podskupiny se Sjögrenovým syndromem.
Analyzována byla data 146 pacientů průměrného věku 49,8 roku zahrnujících 89,7 % žen. Zaměstnání mělo 65,1 % účastníků. Kontaktní čočky používalo jen 13,7 % pacientů, ale 82,3 % trávilo denně před obrazovkou > 3 hodiny a 24,7 % > 7 hodin. Středně těžkým DED trpělo 19,2 %, těžkým DED 69,2 % a Sjögrenovým syndromem 8,2 % zařazených. Nejčastější oftalmologická komorbidita byla sezónní alergická konjunktivitida (u 21,9 %) a dysfunkce Meibomových žláz (u 18,5 %).
Celkové průměrné roční náklady spojené s DED dosahovaly 24 331 kanadských dolarů (CAD) na pacienta, z čehož 79,3 % tvořily nepřímé náklady v důsledku snížené pracovní výkonnosti (21 052 CAD). Roční náklady stoupaly se zvyšující se intenzitou DED: nepřímé náklady činily 5961 CAD u mírného DED, 16 525 CAD u středně těžkého DED a 25 485 CAD u těžkého DED, přímé náklady 958 CAD, 1303 CAD, resp. 2766 CAD.
Těžký DED byl spojen s nižším průměrným skóre QoL (72,42) než středně těžký DED (86,60) a mírný DED (89,55). Nejnižší průměrné skóre QoL měli pacienti se Sjögrenovým syndromem (59,81). Z příznaků měla nevětší dopad na QoL bolest oka. DED také nepříznivě ovlivňoval duševní zdraví, plnění rolí v práci i v jiných činnostech a řízení motorových vozidel.
Tato observační studie přináší další data, která potvrzují značný socioekonomický dopad syndromu suchého oka i jeho nepříznivý vliv na kvalitu života pacientů. Největší podíl ekonomických nákladů u kanadských pacientů s DED tvoří nepřímé náklady dané převážně ztrátou pracovní produktivity. Tíže onemocnění koreluje jak s přímými a nepřímými ekonomickými náklady, tak s dopadem na QoL.
(zza)
Zdroj: Chan C., Ziai S., Myageri V. et al. Economic burden and loss of quality of life from dry eye disease in Canada. BMJ Open Ophthalmol 2021; 6 (1): e000709, doi: 10.1136/bmjophth-2021-000709.
