Letošní květnový webinář zaměřený na karcinom pankreatu (CaP) se snažil pojmout tuto problematiku v co nejširším úhlu pohledu, od časných po metastazující stadia. Pokročilému CaP se věnovala doc. MUDr. Beatrice Mohelníková Duchoňová, Ph.D., z Onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc. Podělila se přitom o cenné zkušenosti ze svého pracoviště.
Olomoucká onkologická klinika se v souvislosti s CaP intenzivně zaměřuje především na 3 zásadní otázky: hodnocení vlastní schopnosti předoperačně správně posoudit chirurgickou a biologickou resekabilitu daného nádoru, volbu neoadjuvantní léčby a smysl operace u metastazujícího nádoru.
V retrospektivní analýze údajů svých pacientů tým porovnal korelaci diagnostických zobrazovacích metod se skutečností. Zahrnul 108 osob s adenokarcinomem hlavy slinivky břišní operovaných v letech 2015–2018. Přednášející konstatovala, že staging je u CaP bezpochyby klíčový, korelace zobrazovacích metod s peroperační skutečností se však bohužel ne zcela vždy daří.
Tým rovněž retrospektivně analyzoval své výsledky neoadjuvantní léčby CaP, tentokrát na souboru 30 pacientů, kteří ji podstoupili v letech 2013–2018. U 23 (77 %) nemocných se zdařil následný resekční výkon, medián doby bez známek nemoci v této skupině činil 13 měsíců. U ostatních 7 pacientů byl medián doby do progrese necelých 7 měsíců. U většiny nemocných byl v neoadjuvanci volen FOLFIRINOX nebo modifikovaný FOLFIRINOX (mFOLFIRINOX), někteří užívali kombinaci gemcitabin + paklitaxel (či cisplatina) a několik osob samotný gemcitabin. Major response byla dosažena pouze u 3 ze všech 30 pacientů (2 dostávali FOLFIRINOX a 1 kombinaci gemcitabin + cisplatina), přičemž 2 z této trojice měli prokázanou mutaci BRCA2.
Jelikož v léčbě pacientů s lokálně pokročilým CaP chybí odborný konsenzus, trendem je jejich zařazování do klinických studií. Od roku 2019 probíhají ve FN Olomouc 2 klinické studie lokálně pokročilého CaP, a sice PANOVA-3 a akademická studie. V průběhu roku 2020 do nich bylo zařazeno 14 pacientů, v době konání workshopu se jich nejdéle (17 měsíců) účastnili 2 pacienti, nejkratší dobu (4 měsíce) 1 pacient.
Do studie PANOVA-3 vstoupilo 9 pacientů z FN Olomouc. Užívají gemcitabin + nab-paklitaxel a 1 rameno podstupuje i léčbu pomocí TT fields (elektromagnetické vlny o frekvenci 150 kHz). Evaluační CT a zvažování, zda nádor nedospěl do stadia resekability, se provádí každé 2 měsíce. Zhruba 4 měsíce všichni dostávali CHT. Sledovaných 9 pacientů si vedlo takto:
Do akademické studie bylo zařazeno 5 pacientů. Všem byly podány 4 cykly FOLFIRINOX, následovalo restagingové CT vyšetření a zvážení resekce:
Docentka Mohelníková se domnívá, že v individuálních případech má smysl i operace pacienta s metastazujícím CaP. V roce 2017 její tým publikoval retrospektivní práci na téma rozdílného chování metastazujících CaP, kde popsal, že u některých pacientů probíhá diseminace primárně do plic a nemají žádné jiné vzdálené metastázy. „Tito pacienti mají výrazně lepší prognózu a při tomto izolovaném plicním postižení opravdu resekční výkon má své místo,“ vysvětlila přednášející. „Měli jsme tyto pacienty tři. Jeden byl léčen mimo naši instituci gemcitabinem a zemřel asi po roce, měl další diseminaci do jater. Dva byli léčeni u nás, podstoupili plicní resekci a po roce od metastazektomie byli stále v kompletní remisi nemoci. Myslím, že tyto výsledky jsou povzbudivé i smysluplné,“ konstatovala.
K individuálnímu zvážení resekce se přiklání i v případě pacientů s CaP a metastatickým postižením jater. Jako argument použila prozatím příznivou kazuistiku své pacientky.
46letá žena, již s onkologickou anamnézou (ca prsu vpravo, ca ledviny) a současným karcinomem prsu vlevo – hormonální terapie tamoxifenem do března 2021, následně letrozol.
Dále dispenzarizována:
„Momentálně to bereme jako úspěch této cílené léčby. Budeme pokračovat další 3 měsíce, do srpna, kdy bude další restaging. Uplynou již 2 roky od resekce metastazujícího karcinomu pankreatu a myslím si, že to se pomalu začíná blížit výsledkům, které mají resekce jaterních metastáz třeba u kolorektálních nádorů. Čili smysluplnost tam určitě vidím,“ uzavřela přednášející.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Jsou pacienti s nespecifickými střevními záněty (IBD) ve zvýšeném riziku vzniku infekce SARS-CoV-2? A hrozí jim závažnější průběh onemocnění? I na tyto otázky odpovídá prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., z klinického centra ISCARE. Vychází při tom z aktuálních dat z celosvětového registru SECURE-IBD.
