Trifluridin/tipiracil je indikovaný k léčbě pacientů s refrakterním metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC), u nichž podle výsledků klinických studií prodlužuje celkové přežití (OS) i přežití bez progrese onemocnění (PFS). Na letošním Světovém kongresu o gastrointestinálních nádorech Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO), konaném virtuálně od 30. června, byla prezentována španělská studie o účinnosti trifluridin/tipiracilu v podmínkách reálné klinické praxe.
Jednalo se o multicentrickou retrospektivní analýzu dat pacientů s mCRC, kterým byla podávána kombinace trifluridinu s tipiracilem ve 4 španělských nemocnicích od listopadu 2015 do současnosti. Hodnocena byla účinnost a bezpečnostní profil léčby.
Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 222 pacientů (62,6 % muži) s mediánem věku 62 let (rozmezí 31−83 let). Většina pacientů užívala trifluridin/tipiracil ve 3. (54,5 %) nebo ve 4. linii léčby (29,3 %).
Kontroly onemocnění (DCR) bylo po průměrně 3 cyklech terapie dosaženo u 33,8 % pacientů. Medián PFS činil 3,9 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 3,5−4,2), medián OS byl 9,3 měsíce (95% CI 7,9−10,7). Nebyly pozorovány významné rozdíly v účinnosti léčby v závislosti na lokalizaci primárního nádoru nebo mutacích v genech RAS/BRAF.
Pacienti s metastázami s nízkým objemem (absence masivních jaterních metastáz nebo bez současného výskytu jaterních a plicních metastáz) dosahovali lepší kontroly onemocnění než pacienti s vysokým objemem metastáz (44,9 vs. 24,2 %; p = 0,03). V této podskupině bylo také pozorováno delší PFS (4,1 vs. 3,5 měsíce; p = 0,024) a OS (11,7 vs. 7,8 měsíce; p = 0,012).
Ve skupině s nejdelší dobou setrvání na léčbě (6 a více cyklů; n = 51) dosáhli téměř všichni pacienti (92,2 %) stabilizace onemocnění. 43,1 % pacientů z této podskupiny bylo mladších 65 let, 60,8 % mělo onemocnění s nízkým objemem metastáz a 54,9 % bylo léčeno trifluridin/tipiracilem ve 2. či 3. linii léčby. PFS v této podskupině bylo signifikantně vyšší (9,3 měsíce; p < 0,001), s vyšším OS (15,9 měsíce; p < 0,001).
Léčba trifluridin/tipiracilem byla velmi dobře snášena. Snížení dávky bylo nutné u 34,7 % pacientů, terapie musela být ukončena z důvodu toxicity pouze u 4,1 % nemocných. Častým nežádoucím účinkem léčby byla neutropenie (u 74,1 % nemocných; stupně ≥ 3 u 20,2 %). Mezi další často pozorované nežádoucí účinky patřily únava (57,8 %), průjem (21,5 %) a nevolnost (24,7 %).
Účinnost trifluridin/tipiracilu zaznamenaná v souboru pacientů s mCRC léčených v podmínkách reálné klinické praxe byla v souladu s výsledky klinické studie RECOURSE. Bezpečnostní profil byl taktéž v souladu s předchozími hodnoceními. Z léčby nejvíce profitovali pacienti s nízkým objemem metastáz, u nichž byla terapie podána relativně časně (2. a 3. linie léčby).
(este)
Zdroj:
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
