Trifluridin/tipiracil, regorafenib, nebo podpůrná terapie? Faktory ovlivňující úspěšnost léčby mCRC
V současnosti nejsou známé žádné biomarkery, které by u konkrétního pacienta s refrakterním metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) pomohly rozhodnout, zda bude účinnější terapie trifluridin/tipiracilem, nebo regorafenibem a kteří pacienti budou z léčby nejvíce profitovat. Skupina českých onkologů prezentovala výsledky své analýzy na toto téma na gastrointestinálním sympoziu Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) konaném v lednu 2020 v San Franciscu.
Terapeutické možnosti u refrakterního mCRC
Trifluridin/tipiracil (TAS-102) i regorafenib jsou u pacientů s refrakterním mCRC indikované, jejich účinnost je však poměrně nízká. V klinických studiích fáze III bylo u těchto nemocných oproti placebu pozorováno statisticky signifikantní, avšak velmi malé zlepšení přežití bez progrese onemocnění (PFS 2,0 vs. 1,7 měsíce pro TAS-102 a 1,9 vs. 1,7 měsíce pro regorafenib).
Momentálně nejsou k dispozici ověřené biomarkery, které by umožnily predikovat účinnost terapie u konkrétního pacienta. Prezentovaná analýza dat z reálné klinické praxe se proto zabývala prediktivními a prognostickými faktory účinnosti terapie u 212 pacientů s refrakterním mCRC léčených na 4 českých onkologických pracovištích.
Hodnocené parametry v rámci analýzy
Byla provedena retrospektivní a prospektivní analýza klinických dat u 132 nemocných léčených TAS-102, 52 pacientů užívajících regorafenib a 28 nemocných, kteří byli postupně léčeni oběma přípravky. Hodnocena byla řada faktorů souvisejících s PFS a celkovým přežíváním (OS): linie léčby, počet a lokalizace metastatických ložisek, lokalizace primárního tumoru, mutační status, doba od diagnózy, předchozí léčby a objevu metastáz, laboratorní vyšetření a nežádoucí účinky léčby.
Výsledná zjištění
Medián doby sledování činil 16,5 měsíce, pacienti před studijní léčbou prošli průměrně 3 terapeutickými režimy. Medián OS, resp. PFS dosahoval u nemocných léčených TAS-102 10,2, resp. 3,3 měsíce, u pacientů s regorafenibem to bylo 6,9, resp. 2,8 měsíce.
Faktory signifikantně spojené s delším OS pro celou skupinu byly následující:
- ≥ 24 měsíců od diagnózy mCRC
- ≥ 3 měsíce od poslední terapie (fluoropyrimidinovým cytostatikem pro TAS-102 a anti-VEGF léčivem pro regorafenib)
- performance status (PS) dle ECOG = 0 (plně aktivní pacient)
- počet bílých krvinek při zahájení léčby < 8 × 109/l
- normální CRP při zahájení léčby
Autoři analýzy na základě faktorů statisticky významně souvisejících s celkovou úspěšností léčby navrhli skórovací systém TASREG, který přiděluje 1 bod za každou z rizikových charakteristik odvozených z výše uvedeného výčtu.
Dle systému TASREG potom byli pacienti zařazeni do skupiny s vysokým rizikem (0–1 bod; OS v této skupině dosahovalo 4,6 měsíce), se střední mírou rizika (2–3 body; OS 7,9 měsíce) a s příznivou prognózou (> 4 body; OS 11,8 měsíce). Rozdíly v PFS byly dle tohoto systému taktéž signifikantní.
S úspěšností léčby TAS-102 specificky souvisel výskyt neutropenie stupně ≥ 2. Mezi faktory ovlivňující úspěšnost terapie regorafenibem patřila normální hladina laktátdehydrogenázy (LDH), absence jaterních metastáz a nesynchronní onemocnění.
Závěr
Pomocí skóre TASREG lze vybrat skupinu pacientů s předléčeným mCRC, kteří budou nejvíce profitovat z další terapie TAS-102 nebo regorafenibem. Pro pacienty s vysokou mírou rizika by mohla být přínosnější kvalitní symptomatická a podpůrná terapie. TAS-102 se v analýze jevil jako mírně účinnější než regorafenib, jedná se však o nerandomizovanou retrospektivní analýzu.
(este)
Zdroj: Grell P., Bořilová S., Schwanzerová R. et al. Factors associated with effectiveness of trifluridine/tipiracil versus regorafenib in patients with pretreated metastatic colorectal cancer (mCRC). J Clin Oncol 2020; 38 (Suppl. 4): 137, doi: 10.1200/JCO.2020.38.4_suppl.137.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
