Trifluridin/tipiracil je indikovaný u dospělých pacientů s refrakterním mCRC, kteří užívali režimy CHT založené na fluoropyrimidinu, oxaliplatině nebo irinotekanu a protilátky anti-VEGF či anti-EGFR. Jeho bezpečnost a účinnost prokázaly studie fáze II (Yoshino et al.), na jejímž základě byl schválen v Japonsku, a následně studie fáze III RECOURSE, která se stala podkladem pro registraci v USA (2015) a Evropě (2016). Výsledky těchto studií potvrdilo nedávné hodnocení fáze IIIb PRECONNECT.
Ve studii RETRO-TAS byly retrospektivně analyzovány údaje pacientů s mCRC po ≥ 2 předchozích liniích léčby, kteří dostávali FTD/TPI na základě rozhodnutí lékaře v 8 onkologických centrech v Řecku. Autoři použili údaje nemocných starších 18 let, kteří měli histologicky potvrzené onemocnění a dostupná data o předchozích liniích chemoterapie a užívali FTD/TPI ve schválené dávce (35 mg/m2 p.o. 2× denně 1.–5. a 8.–12. den každého 28denního cyklu terapie). Od října 2018 do října 2021 bylo zařazeno 200 pacientů s mediánem věku 63,7 roku v době diagnózy a 67,0 roku v době zahájení léčby FTD/TPI.
Autoři hodnotili klinicko-patologické ukazatele mCRC (molekulární profil, stranová lokalizace primárního nádoru), dobu trvání léčby, úpravy dávky a toxicitu. Dále vypočetli medián přežití bez progrese (PFS) a celkového přežití (OS), podíl pacientů s PFS po 6 a 8 měsících, podíl objektivních odpovědí na léčbu a podíl pacientů s kontrolou onemocnění.
V době analýzy činil medián délky sledování 14 měsíců a bylo zaznamenáno 158 případů progrese onemocnění a 106 úmrtí. Adjuvantní CHT podstoupilo 39,5 % a radikální chirurgický zákrok 51,5 % probandů. FTD/TPI byl podáván ve 3. (70,5 %), 4. (17,0 %) nebo 5. (12,5 %) linii léčby, a to většinou v monoterapii (71,5 %), u některých pacientů v kombinaci s anti-VEGF protilátkou bevacizumabem (24,5 %) a vzácně v kombinaci s anti-EGFR protilátkou (4,0 %).
Medián doby trvání terapie činil 119,5 dne s tím, že 81 % pacientů ji přerušilo kvůli progresi onemocnění. U 0,5 % pacientů bylo dosaženo kompletní remise, u 25 % parciální emise, u 20 % stabilizace onemocnění a u 47 % došlo k progresi (výsledky 7,5 % účastníků nebyly hodnotitelné). Medián PFS činil 4,8 měsíce, medián OS 11,4 měsíce. 6měsíční PFS dosáhlo 41,4 %, 8měsíční PFS 31,5 %. Multivariační analýza ukázala negativní korelaci přežití s výkonnostním stavem (PS) > 1 a s přítomností metastáz v játrech a plicích. Stranová lokalizace nádoru a mutační stav žádnou souvislost s přežitím nevykázaly.
Ze závažných nežádoucích příhod byly zaznamenány neutropenie (4 pacienti), anémie (2), trombocytopenie (1), průjem (1), nauzea (1) a únava (8 pacientů). Snížení dávky bylo nutné u 25 % nemocných, odložení dalšího cyklu u 31 % a kratší trvání léčby u 14,5 %.
Tato observační studie z reálné řecké praxe potvrzuje závěry kontrolované studie fáze III RECOURSE a přináší další důkazy o přínosu FTD/TPI ve ≥ 3. linii léčby mCRC u všech podskupin pacientů bez ohledu na mutační status a stranovou lokalizaci primárního nádoru.
(esr)
Zdroj: Koumarianou A., Ntavatzikos A., Vourli G. et al. P-50 RETRO-TAS, a retrospective observational study of trifluridine/tipiracil in chemorefractory metastatic colorectal cancer. ESMO World Congress on Gastrointestinal Cancer 2022. Dostupné na: www.esmo.org/meeting-calendar/past-meetings/esmo-world-congress-on-gastrointestinal-cancer-2022
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
