65letý pacient s anamnézou bolestí břicha byl vyšetřen ve FN Motol (11/2017). Zachycen byl tumor gastroezofageální junkce, histologicky adenokarcinom, stagingovými vyšetřeními vyloučena generalizace. Hodnoceno jako cT4N1M0 (dle CT), dle EUS T3.
V anamnéze ischemická choroba srdeční (ICHS) se zavedením koronárních stentů v roce 2016, jinak v minulosti sledován pro gastroezofageální reflux.
Indikován k perioperační chemoterapii a odeslán k nám na Onkologickou kliniku 3. LF UK a FN Královské Vinohrady. Zaveden centrální žilní port a zahájena léčba režimem FLOT (5-fluorouracil, oxaliplatina, docetaxel) s podporou růstovými faktory (1/2018). Po 4 cyklech proveden restaging s významnou regresí dle CT (2/2018).
Dne 10. 4. 2018 ve FN Motol provedena resekce R1 distálního jícnu, hrudní ezofagogastroanastomóza. Histologicky adenokarcinom G2 s prorůstáním do tukové tkáně spodiny resekátu a do adventicie v oblasti gastroezofageální junkce, kde zasahuje do resekční linie, TRG 4 dle Mandarda, 13 LU bez metastáz, ypT3ypN0 G2.
Pacient absolvoval pooperační chemoterapii režimem FLOT 4 cykly (od 5/2018). Vzhledem k R1 pozitivitě provedena pooperační radioterapie 45 Gy na oblast po resekci jícnu (8–9/2018). Dále byl sledován.
Dle CT následující rok suspektní plicní nález (1/2019), při další kontrole ložiska stacionární, jen malá (5 mm), bez progrese velikosti (4/2019). Na dalším kontrolním CT stav hodnocen jako progrese – například 1 z plicních ložisek se jednoznačně zvětšilo z 0,5 na 1 cm (8/2019). Pacientovi nabídnuta systémová léčba, kterou však v té době odmítl.
Dle dalšího kontrolního CT plicní nález bez vývoje (10/2019). Následující rok byla na základě kontrolních CT (včetně PET/CT) zaznamenána jednoznačně progrese plicního nálezu (1/2020 a 5/2020). Znovu nabídnuta systémová léčba, kterou zahájil kombinací paklitaxel/ramucirumab (5/2020).
Po 3 cyklech na dalším CT patrná regrese plicních metastáz (8/2020), pokračoval dalšími 3 cykly, kdy byl na kontrolním CT nález hodnocen jako stabilní (11/2020). Pro intoleranci chemoterapie pacient následně léčen jen monoterapií ramucirumabem à 14 dní. Dle restagingového CT (2/2021) stav hodnocen jako progrese (PD) dle kritérií RECIST.
Indikována změna léčby na trifluridin/tipiracil. Zažádáno o úhradu ze ZP dle §16 a po schválení zahájeno jeho podávání (od 3/2021). Nález při restagingovém CT (6/2021) hodnocen jako stabilní (SD), stejně tak i při dalším vyšetření (1/2022). Pacient bez velkých obtíží pokračoval v léčbě jen s minimální redukcí dávky. Po celou dobu terapie performance status (PS) dle WHO prakticky 0–1.
MUDr. Markéta Šejdová
Onkologická klinika 3. LF UK a FNKV
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
