65letý pacient s anamnézou bolestí břicha byl vyšetřen ve FN Motol (11/2017). Zachycen byl tumor gastroezofageální junkce, histologicky adenokarcinom, stagingovými vyšetřeními vyloučena generalizace. Hodnoceno jako cT4N1M0 (dle CT), dle EUS T3.
V anamnéze ischemická choroba srdeční (ICHS) se zavedením koronárních stentů v roce 2016, jinak v minulosti sledován pro gastroezofageální reflux.
Indikován k perioperační chemoterapii a odeslán k nám na Onkologickou kliniku 3. LF UK a FN Královské Vinohrady. Zaveden centrální žilní port a zahájena léčba režimem FLOT (5-fluorouracil, oxaliplatina, docetaxel) s podporou růstovými faktory (1/2018). Po 4 cyklech proveden restaging s významnou regresí dle CT (2/2018).
Dne 10. 4. 2018 ve FN Motol provedena resekce R1 distálního jícnu, hrudní ezofagogastroanastomóza. Histologicky adenokarcinom G2 s prorůstáním do tukové tkáně spodiny resekátu a do adventicie v oblasti gastroezofageální junkce, kde zasahuje do resekční linie, TRG 4 dle Mandarda, 13 LU bez metastáz, ypT3ypN0 G2.
Pacient absolvoval pooperační chemoterapii režimem FLOT 4 cykly (od 5/2018). Vzhledem k R1 pozitivitě provedena pooperační radioterapie 45 Gy na oblast po resekci jícnu (8–9/2018). Dále byl sledován.
Dle CT následující rok suspektní plicní nález (1/2019), při další kontrole ložiska stacionární, jen malá (5 mm), bez progrese velikosti (4/2019). Na dalším kontrolním CT stav hodnocen jako progrese – například 1 z plicních ložisek se jednoznačně zvětšilo z 0,5 na 1 cm (8/2019). Pacientovi nabídnuta systémová léčba, kterou však v té době odmítl.
Dle dalšího kontrolního CT plicní nález bez vývoje (10/2019). Následující rok byla na základě kontrolních CT (včetně PET/CT) zaznamenána jednoznačně progrese plicního nálezu (1/2020 a 5/2020). Znovu nabídnuta systémová léčba, kterou zahájil kombinací paklitaxel/ramucirumab (5/2020).
Po 3 cyklech na dalším CT patrná regrese plicních metastáz (8/2020), pokračoval dalšími 3 cykly, kdy byl na kontrolním CT nález hodnocen jako stabilní (11/2020). Pro intoleranci chemoterapie pacient následně léčen jen monoterapií ramucirumabem à 14 dní. Dle restagingového CT (2/2021) stav hodnocen jako progrese (PD) dle kritérií RECIST.
Indikována změna léčby na trifluridin/tipiracil. Zažádáno o úhradu ze ZP dle §16 a po schválení zahájeno jeho podávání (od 3/2021). Nález při restagingovém CT (6/2021) hodnocen jako stabilní (SD), stejně tak i při dalším vyšetření (1/2022). Pacient bez velkých obtíží pokračoval v léčbě jen s minimální redukcí dávky. Po celou dobu terapie performance status (PS) dle WHO prakticky 0–1.
MUDr. Markéta Šejdová
Onkologická klinika 3. LF UK a FNKV
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
