MUDr. Tomášek ve svém vystoupení velmi apeloval na pečlivé informování pacientů. „Prognóza přežití se u nich pohybuje v jednotkách měsíců. Myslím si, že v takovém případě se hodnota délky života na vahách vyrovnává jeho kvalitě. To však pacient neumí dost dobře posoudit, pokud nemá kompletní informaci. A i pokud mu tu informaci dáme, je to pro něj velmi obtížné a s rozhodováním jakou léčbu volit mu musí onkolog velmi pomoci,“ zdůraznil.
Autor sdělení dále upozornil, že průběh metastazujícího CaP bývá agresivní, objemy metastáz bývají větší a maximálně polovina, spíše menší část těchto nemocných má šanci na 2. linii léčby. „Rozhodně to není typické onemocnění, kde dopředu uvažujeme o nějaké sekvenční terapii. To znamená, že pacientovi bychom měli podávat optimální léčbu v podstatě v každém okamžiku,“ poznamenal.
Režim FOLFIRINOX považuje dr. Tomášek za optimální především u lokálně pokročilého hraničně resekabilního onemocnění, v neoadjuvanci a v adjuvanci po resekci. „U metastazujícího onemocnění tento režim podávám pacientům hodně motivovaným, ale pokud mám sám doporučit − a jsou to pacienti z nedaleka, s dobrou dostupností, preferují kombinaci gemcitabin s paklitaxelem,“ upřesnil.
Pacient, který je po 1. linii v dobré kondici a dobrém výkonnostním stavu, je potom kandidátem na léčbu kombinací nanoliposomálního irinotekanu (nal-IRI) s 5-fluorouracylem a leukovorinem (5-FU/LV). „A tady je asi důležitá jedna poznámka. A sice, že pokud volím v 1. linii režim gemcitabin s nab-paklitaxelem, lze ho podávat ambulantně, a pokud má pacient přijatelné žíly, v podstatě nepotřebuju centrální žilní přístup. Naopak pro 2. linii již žilní vstup potřebuji, protože 5-FU je podáván kontinuálně. To znamená, že pokud je to adept na 2. linii, kdybych tento režim chtěl podat, musím žilní vstup včas řešit,“ zdůraznil autor sdělení.
Případné podání kombinace nal-IRI + 5-FU/LV ve 3. linii u této diagnózy sice podle jeho názoru možné je, ale bude se týkat naprostého minima pacientů. „To se také odráží v doporučených postupech ESMO nebo NCCN, kde jsou uvažovány dvě linie léčby,“ uzavřel dr. Tomášek.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Jsou pacienti s nespecifickými střevními záněty (IBD) ve zvýšeném riziku vzniku infekce SARS-CoV-2? A hrozí jim závažnější průběh onemocnění? I na tyto otázky odpovídá prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., z klinického centra ISCARE. Vychází při tom z aktuálních dat z celosvětového registru SECURE-IBD.
