Lipozomální irinotekan ve 3. linii léčby karcinomu slinivky – kazuistika z českého pracoviště
MUDr. Stanislav Batko z Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze se v rámci květnového webináře nazvaného „O karcinomu pankreatu od A do Z“ podělil o případ pacientky léčené – jakožto první na tomto pracovišti – lipozomálním irinotekanem s diagnózou metastatického karcinomu slinivky břišní.
Vzhledem k tomu, že lipozomální irinotekan byl použit ve 3. linii, a vzhledem k velmi špatné prognóze této malignity je na úvod důležité zdůraznit, že prezentace byla přednesena v květnu letošního roku.
Ženu, v době stanovení diagnózy 71letou, bez významných komorbidit, nekuřačku, díky snaze o zdravý životní styl velmi štíhlou až astenickou (53 kg na 167 cm výšky) přivedly do FN Motol v červnu 2018 již 3 měsíce trvající bolesti pod pravým žeberním obloukem, které se šířily do zad. Poprvé si jich všimla po dietní chybě. Odezněly, ale vracely se. V RA byl zjištěn tumor ledviny u otce (ve vyšším věku).
Pacientka byla endosonograficky vyšetřena zkušeným lékařem, jenž nalezl cholecystolitiázu, byla tudíž indikovaná k cholecystektomii (CHCE), kterou podstoupila v září 2018. Během operace nebyla v břišní dutině zachycena žádná patologie kromě dilatovaných žil ve splanchniku a známek portální hypertenze. Jinak měla normální nález. Histologicky byla doložena chronická fibroproduktivní cholecystitida. Žena byla propuštěna domů.
V lednu 2019 záchvat křečí žaludku, vyšetřena na urgentním příjmu ve FN Motol, tentokrát se závěrem možný postcholecystektomický syndrom. V mezidobí byla sledována u gastroenterologa pro přetrvávající obtíže po CHCE.
V únoru 2019 podstoupila CT vyšetření. To prokázalo lokálně pokročilý tumor pankreatu, který obestavoval truncus coeliacus, což je, jak podotkl přednášející, obvykle známkou definitivní neresekability, dále dilataci biliárních cest a ascites. Bylo rozhodnuto o laparoskopické operaci s cílem odebrání bioptického vzorku. Chirurgové navíc nalezli na povrchu jater bělavé ložisko, histologie prokázala adenokarcinom. „Takže se najednou stalo, že u paní, která neměla diagnózu nádoru, ačkoliv navštěvovala lékaře a byla vyšetřována zobrazovacími metodami, jsme diagnostikovali metastatický karcinom pankreatu,“ poznamenal dr. Batko.
Systémová léčba byla zahájena v březnu 2019, 6 týdnů po operaci. Vzhledem k věku a křehké konstituci dostala nejprve 1 cyklus FOLFOX, a jelikož neměla žádné potíže, jako 2. cyklus už byl vyzkoušen FOLFIRINOX, který rovněž zvládla velmi dobře. První restaging po 5 cyklech ukázal stabilizaci tumoru a zmenšení lymfadenopatie v okolí.
Léčba s postupnými restagingy pokračovala až do července 2020. Postupně se projevila kumulativní neurotoxicita oxaliplatiny, která byla průběžně řešena (nasazení pregabalinu, snížení dávky oxaliplatiny a od 15. cyklu oxaliplatina vysazena).
V červenci 2020 zjištěna 8mm ložiska v játrech, susp. metastázy. Restaging v říjnu 2020 prokázal, že tumor se jednoznačně zvětšuje, a zmíněná naznačená ložiska už byla jednoznačně hodnocena jako metastázy. Teprve nyní byla ukončena 1. linie léčby. Celkem během ní dostala 20 cyklů FOLFIRI a chemoterapii zvládala dobře. Jediný problém představovala reziduální neuropatie.
Ve 2. linii byla nasazena kombinace gemcitabin + nab-paklitaxel, léčbu však bohužel provázela hematotoxicita, trombocytopenie. Nemocná dostávala faktor stimulující kolonie granulocytů (G-CSF) a nutriční podporu, přesto muselo dojít k redukci. Po 4 cyklech, v lednu 2021, byla prokázána progrese metastáz v játrech i primárního nádoru.
Jelikož pacientka zůstávala ve velmi dobrém výkonnostním stavu, ve 3. linii dostala kombinaci obsahující lipozomální irinotekan. Na této terapii byla unavená, únava trvala týden, nicméně neobjevily se žádné průjmy a hematologická toxicita byla významně nižší než ve 2. linii léčby.
Koncem dubna 2021 se prokázalo, že ložiska i primární nádor se dále zvětšily, a navíc se přidala komplikovaná, obtížně léčitelná cholangitida. Léčba proto byla ukončena.
„Překvapilo nás, že léčba tímto přípravkem byla tolerovaná lépe, než jsme vzhledem k těžké předléčenosti a věku pacientky čekali. Takže z hlediska tolerance máme příjemnou zkušenost. Pokud jde o účinnost, progrese tedy nastala po 3 měsících, z hlediska celkového přežití zatím výsledky nemáme – paní žije. Nicméně samozřejmě teď je bez léčby a její stav se zřejmě bude poměrně rychle zhoršovat,“ připojil svůj komentář přednášející. Jak bylo řečeno v úvodu, popsanou kazuistiku prezentoval letos v květnu.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
