Prezentovaná studie srovnávala účinnost monoterapie karbamazepinem s účinností kombinace lamotrigin/valproát v 1. linii léčby nově diagnostikovaných epileptiků.
Dlouhodobé observační studie ukazují, že u 47 % pacientů s epilepsií se daří kontrolovat záchvaty iniciální léčbou 1. volby a u dalších 13 % lze tohoto efektu docílit ve 2. linii léčby. Nemocní, u kterých se ani po nasazení 2. linie léčby nepodaří záchvaty kontrolovat, splňují definici farmakorezistentní epilepsie. Pro dlouhodobou prognózu pacientů s epilepsií je proto zásadní optimalizace léčby 1. volby.
Standardní iniciální léčbou u nově diagnostikovaných a dříve neléčených parciálních epileptických záchvatů nebo generalizovaných tonicko-klonických záchvatů je monoterapie. V současnosti je dostupná řada antiepileptik (AED), v dosavadních klinických studiích však žádný z těchto léků nebyl shledán signifikantně účinnějším než karbamazepin ve formě s řízeným uvolňováním (CBZ-CR).
Lze tedy předpokládat, že lepších výsledků v léčbě první volby bude možné dosáhnout spíše kombinací dostupných léků a jejich synergickým efektem. Na základě preklinických modelů a klinických zkušeností byla pro srovnávací studii se standardní monoterapií karbamazepinem vybrána kombinace lamotrigin (LTG) a valproát (VPA), u kterých dosavadní výsledky naznačují synergický efekt.
Do výsledného hodnocení bylo zahrnuto 202 pacientů. Všichni byli starší 16 let a nebyli dříve léčeni, respektive od jejich poslední farmakologické léčby uplynulo minimálně 12 měsíců.
Nemocní byli randomizováni do 2 skupin: První skupina (104 pacientů) dostávala během 8 týdnů titrační fáze postupně se zvyšující dávky CBZ-CR od 100 do 600 mg ve 2 dávkách denně. Následně po dobu 52 týdnů v udržovací fázi dostávali denně minimálně 400 mg a maximálně 1200 mg na základě zhodnocení klinického stavu každé 4 týdny. Druhá skupina (98 pacientů) dostávala během titrační fáze LTG v postupně se zvyšujících dávkách od 25 do 75 mg denně, v 7. týdnu byl k LTG přidán VPA v dávce 500 mg denně. Během udržovací fáze (52 týdnů) dostávali pacienti v této skupině denně 500 mg VPA a LTG v dávkách minimálně 50 mg a maximálně 200 mg denně v závislosti na klinickém stavu.
Primárním výstupem studie bylo procento pacientů, kteří dokončili 60týdenní studii (completion rate). Toto procento se mezi oběma skupinami signifikantně nelišilo. Žádný statisticky významný rozdíl nebyl pozorován ani v četnosti výskytu vedlejších účinků.
Dalšími hodnocenými parametry bylo procento subjektů bez záchvatu po dobu trvání studie (SFR – survival-free rate) a doba od začátku studie do výskytu prvního záchvatu (TTFS – time to first seizure). V obou parametrech byla kombinace LTG + VPA signifikantně účinnější: podíl SFR byl u této kombinace ve srovnání s CBZ-CR vyšší (64,1 vs. 47,8 %) a TTFS ve srovnání s CBZ-CR delší (p = 0,041).
Výsledky této nezaslepené multicentrické randomizované studie naznačují, že kombinace lamotrigin/valproát by mohla být jednou z možností iniciální léčby dříve neléčených parciálních a generalizovaných tonicko-klonických záchvatů.
(alz)
Zdroj: Lee B. I., No S. K., Yi S. D. et al. Unblinded, randomized multicenter trial comparing lamotrigine and valproate combination with controlled-release carbamazepine monotherapy as initial drug regimen in untreated epilepsy. Seizure 2017 Dec 29; 55: 17–24, doi: 10.1016/j.seizure.2017.12.008.
