Autoři níže prezentované práce publikovali studii srovnávající rychlost nástupu a sílu účinku intravenózně podaného valproátu a subkutánně aplikovaného sumatriptanu v léčbě akutního migrenózního záchvatu. Hlavním cílem sledování bylo snížení bolesti.
Migréna je jedním z chronických onemocnění spojených s bolestí hlavy. Pacienta v běžném životě a při každodenních aktivitách omezuje akutní záchvat bolesti spolu se světloplachostí, negativní reakcí na zvuky a pocitem na zvracení. Zhoršení migrény může být způsobeno poruchami spánku, stresem, kouřením a dalšími vlivy.
Již po mnoho let se při léčbě akutního záchvatu migrény používají triptany nebo ergotaminové přípravky. Triptany jsou většinou lékem volby u středně těžké či těžké migrény a jsou nejúčinnější, pokud je pacient užije v počátcích záchvatu. Triptany lze použít i při již rozběhlém záchvatu bolestí hlavy.
Sledováno bylo celkem 44 pacientů ve věku 20−60 let (průměrný věk činil 37 let) s akutní migrénou (podle kritérií ICHD2). Kritéria pro zařazení vylučovala nemocné trpící hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, chorobami ledvin a jater, jiným onemocněním spojeným s bolestí hlavy a rovněž nemohly být zahrnuty těhotné pacientky. Klinická studie probíhala od dubna 2012 do července 2013.
Léčebné možnosti představoval subkutánně podaný sumatriptan v dávce 6 mg nebo intravenózně podaný valproát v dávce 15 mg/kg. Hlavním sledovaným parametrem byla bolest v době půl hodiny, hodinu, dvě, čtyři a 24 hodin po aplikaci a dále byly hodnoceny doprovodné parametry, jako přítomnost fotofobie, rychlost nástupu účinku a doba jeho trvání, a výskyt vedlejších nežádoucích účinků.
Celkem byla vyhodnocena data od 37 pacientů, 18 z nich bylo léčeno sumatriptanem a 19 dostávalo valproát. Převažovaly ženy, což souvisí s prevalencí výskytu migrény. Poměr mužů a žen činil 4 : 14 u sumatriptanu a 3 : 16 u valproátu.
Doprovodné příznaky byly na začátku podobné, ale ustoupily po půlhodině až hodině. Největším rozdílem mezi oběma preparáty byla rychlost nástupu účinku. Valproát ve srovnání se sumatriptanem prokázal rychlejší nástup účinku a více snížil bolesti po jedné hodině od podání (p < 0,05). Sumatriptan nedokázal snížit výskyt doprovodných příznaků, jako je fotofobie a fotofobie, valproát jen v menší míře.
Neúčinná byla terapie u dvou pacientů léčených valproátem a u tří se sumatriptanem. Nebyly zjištěny nežádoucí vedlejší efekty léčby, léky byly dobře snášeny.
Z výsledků tohoto klinického sledování vyplývá, že valproát byl dobře snášen a jeho účinek u pacientů s migrénou nastoupil rychleji a byl silnější než u sumatriptanu.
(imt)
Zdroj: Ghaderibarmi F., Tavakkoli N., Togha M. Intravenous valproate versus subcutaneous sumatriptan in acute migraine attack. Acta Med Iran 2015; 53 (10): 633−636.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
