Vývoj v používané antikoagulační léčbě u pacientů s nově diagnostikovanou fibrilací síní

18. 1. 2018

Rozsáhlá celosvětová studie zahrnující pacienty ze 35 zemí ukázala, že zavedení nových perorálních antikoagulancií mělo výrazný vliv na výběr antikoagulační léčby u pacientů s nově diagnostikovanou fibrilací síní (FS).

Inzerce

Úvod

Fibrilace síní je spojena s více než pětinásobným zvýšením rizika vzniku iktu. Centrální mozková příhoda (CMP) vzniklá v souvislosti s FS má v porovnání s ostatními ikty horší prognózu. Dle doporučených postupů založených na důkazech by pacienti s FS a přítomností dalších rizikových faktorů měli být léčeni antikoagulancii. Jak ovšem ukázaly výzkumy, antikoagulační léčba bohužel stále není u indikovaných pacientů používaná dostatečně. Z dat získaných z registrů zároveň vyplývá, že zatímco u pacientů s vysokým rizikem CMP je antikoagulační léčba používaná nedostatečně, u pacientů s nízkým rizikem může být naopak nadužívaná.

Nejnovější guidelines pro léčbu FS v Evropě i Severní Americe umožňují použití nových perorálních antikoagulancií označovaných také NOACs (non-vitamin K oral anticoagulants; nověji se používá zkratka DOACs − direct oral anticoagulants) jako alternativu k antagonistům vitaminu K. Výzkum, jehož výsledky byly recentně zveřejněné v časopisu Heart, se za využití dat z rozsáhlé prospektivní kohortové studie zabýval vývojem ve výběru antikoagulační léčby u pacientů s nově diagnostikovanou fibrilací síní v období mezi lety 2010 a 2015.

Metodika studie

The Global Anticoagulant Registry in the FIELD – Atrial Fibrillation (GARFIELD-AF) je celosvětově probíhající prospektivní observační studie zahrnující dospělé pacienty z 1 215 center ve 35 zemích. Jsou do ní zařazovány osoby ve věku ≥ 18 let s nevalvulární FS diagnostikovanou v průběhu předcházejících 6 týdnů a s ≥ 1 dalším rizikovým faktorem pro vznik iktu.

Publikovaná studie prezentuje průřezová data 39 670 pacientů ze 4 po sobě jdoucích kohort reprezentujících období před zavedením NOACs do praxe a po něm: do kohorty C1 (březen 2010 – říjen 2011) bylo zařazeno 5 500 pacientů, do kohorty C2 (srpen 2011 – červen 2013) 11 662 pacientů, do kohorty C3 (duben 2013 – říjen 2014) 11 462 pacientů a do kohorty C4 (březen 2014 – červenec 2015) 11 046 pacientů. V jednotlivých kohortách byly analyzovány základní charakteristiky pacientů při zařazení do studie a údaje o zvolené antitrombotické léčbě.

Výsledky

Základní charakteristiky byly podobné napříč všemi kohortami. Medián skóre CHA2DS2-VASc (srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 [2 body], diabetes mellitus, prodělaná CMP/TIA [2 body], cévní onemocnění [periferní arteriální onemocnění a/nebo onemocnění koronárních tepen s infarktem myokardu v anamnéze], věk 65–74, ženské pohlaví) dosahoval hodnoty 3 ve všech kohortách. Od C1 do C4 se zvýšil podíl pacientů na antikoagulační léčbě o téměř 15 % (C1 57,4 %; C4 71,1 %), klesla četnost použití antagonistů vitaminu K v kombinaci s protidestičkovou léčbou (C1 53,2 %; C4 34,0 %) a monoterapie antiagregancii (C1 30,2 %; C4 16,6 %) a došlo k nárůstu použití NOACs s antiagregační léčbou nebo bez ní (C1 4,2 %; C4 37,0 %).

Většina pacientů se skóre CHA2DS2-VASc ≥ 2 byla léčena antikoagulancii, přičemž v jejich používání došlo v průběhu sledování k nárůstu, který byl důsledkem zvýšeného předepisování NOACs. Ta byla častěji předepisována mužům, starším osobám, pacientům s demencí a těm, kteří užívali nesteroidní protizánětlivé léky. Pravděpodobným důvodem byla jednoduchost užívání a předpoklad nižšího rizika krvácení. Použití antagonistů vitaminu K bylo častější u nemocných s kardiálními, vaskulárními nebo renálními komorbiditami.

Závěr

Od zavedení NOACs do praxe došlo ke zvýšení počtu pacientů s nově diagnostikovanou FS s rizikem CMP, kteří jsou v souladu s doporučenými postupy léčeni antikoagulancii. V průběhu sledovaných 5 let zároveň došlo k poklesu předepisování protidestičkových léků a antagonistů vitaminu K. Nárůst používání antikoagulační léčby byl tedy způsoben zvýšeným používáním NOACs.

(blu)

Zdroj: Camm A. J., Accetta G., Ambrosio G. et al. Evolving antithrombotic treatment patterns for patients with newly diagnosed atrial fibrillation. Heart 2017; 103 (4): 307–314, doi: 10.1136/heartjnl-2016-309832.

Štítky
Dětská kardiologie Chirurgie cévní Interní lékařství Kardiologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se