Přímo působící inhibitory faktoru Xa, tzv. xabany, jsou antikoagulační léky k perorálnímu užití. Jedním z nich je apixaban, který byl v Evropě představen v roce 2011.
Jedná se o perorální přímý kompetitivní a vysoce selektivní inhibitor aktivovaného faktoru Xa, který má dobrou (přibližně 50%) dostupnost, dlouhý plazmatický poločas (v průměru 12 hodin) a nekomplikovaný metabolismus s relativně nízkým rizikem lékových interakcí a s velmi malou interindividuální i intraindviduální variabilitou účinku. Eliminován je převážně játry, pouze asi 27 % ledvinami.
V současné době je na základě rozsáhlých registračních studií a doporučení mezinárodních odborných společností indikovaný k primární i sekundární prevenci cévní mozkové příhody u pacientů s nevalvulární fibrilací síní, k léčbě hluboké žilní trombózy a plicní embolie a prevenci jejich rekurence u dospělých a k prevenci trombotických komplikací u pacientů podstupujících náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Perorální podání je předností zejména při nutnosti déletrvající terapie.
Absolutními kontraindikacemi jsou závažné krvácení, přítomnost jaterního onemocnění spojeného s významnou koagulopatií, významná trombocytopenie či trombocytopatie nebo známá hypersenzitivita na kteroukoli obsaženou látku. Stejně jako ostatní antitrombotika není ani apixaban vhodný u nemocných s výrazným rizikem krvácení. Pro nedostatek zkušeností se nedoporučuje léčba u nemocných s renálním selháním, dětí a těhotných žen.
Na rozdíl od léčby antagonisty vitaminu K či hepariny není nutno aktivitu apixabanu pravidelně monitorovat. V případě, že je nutné znát jeho aktuální účinek (např. před urgentní operací), je vhodné použít některý z komerčně dostupných kitů ke sledování aktivity anti-Xa. Běžné hemokoagulační testy odrážející aktivitu fXa (protrombinového času, aktivovaného parciálního tromboplastinového času – aPPT, INR) jsou zatíženy velkou intra - i interindividuální variabilitou výsledků, a není je tedy možné u apixabanu použít. Vzhledem ke krátkému biologickému poločasu a efektu apixabanu přetrvávajícímu přibližně 24 hodin, lze většinu situací vyžadujících přerušení jeho účinku zvládnout bez nutnosti použití specifické reverzní látky, ale v současnosti v této oblasti probíhá intenzivní klinický vývoj. V případě krvácení postupujeme konzervativně – podpůrně, při život ohrožujícím krvácení je vhodné zvážit chirurgickou zástavu a podání koncentrátu protrombinového komplexu, krevních derivátů, eventuálně mražené plazmy (k volumexpanzi).
Nejčastějším nežádoucím účinkem apixabanu je krvácení, které se vyskytuje se srovnatelnou incidencí jako při léčbě kyselinou acetylsalicylovou. Nejčastěji se jedná o epistaxi, krvácení do zažívacího traktu, hematurii nebo krvácení v místě chirurgického zákroku, punkce či v místě instalovaného katétru. Při srovnání s ostatními antikoagulancii je při farmakologicky ekvivalentních dávkách výskyt krvácení ve srovnání s enoxaparinem či warfarinem nižší. Z dalších, méně častých nežádoucích účinků je možné zmínit anémii, zažívací potíže, elevaci jaterních testů nebo mírnou tranzitorní trombocytopenii.
Apixaban má příznivý farmakokinetický profil s minimem lékových interakcí a nepatrným ovlivněním potravou. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat současnému užívání s významnými inhibitory a induktory P-gp, BRCP či CYP3A4, dlouhodobějšímu podávání v kombinaci se silnými inhibitory CYP3A4 je lepší se vyhnout. Farmakodynamické lékové interakce jsou významné pouze s jinými antitrombotiky (antikoagulancii i protidestičkovými léky), kdy se zvyšuje riziko a prodlužuje doba krvácení.
Apixaban je účinné a – při správné indikaci a za dodržování zásad pro jeho použití – i bezpečné antitrombotikum, vhodné pro širokou škálu pacientů.
(epa)
Zdroje:
1. Bhanwra S., Ahluwalia K. The new factor Xa inhibitor: apixaban. J Pharmacol Pharmacother 2014 Jan-Mar; 5 (1): 12–14; doi: 10.4103/0976-500X.124409.
2. Bultas J., Karetová D. Apixaban. Remedia 2011; 21 (4): 304–313.
3. SPC Eliquis. Dostupné na: www.sukl.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
