Nemocní s hemofilií vyplnili dotazníky Modifiable Activities Questionnaire a Haemophilia Activities List a jejich odpovědi byly zpracovány se zaměřením na vybraný sport, jeho intenzitu (frekvenci a trvání aktivity) a věk. Sporty byly také rozděleny do několika kategorií dle rizika krvácení. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 635 dospělých a 125 dětských nemocných s hemofilií.
Podíl pravidelně sportujících osob s hemofilií byl vysoký (68 % dětí a 59 % dospělých), dokonce se prakticky nelišil od celkové populace v Nizozemsku (69 % dětí a 58 % dospělých). Byl pozorován pokles podílu sportujících osob s věkem, což ovšem odpovídá i zjištěním v obecné populaci.
U dospělých s hemofilií sportovalo více osob s mírnou formou nemoci oproti těžké formě (63 vs. 53 %; pro sporty s vysokým rizikem krvácení to pak bylo 21 vs. 13 %). U dětí nebylo popsáno spojení mezi závažností hemofilie a mírou sportování, a to ani u sportů s vysokým rizikem krvácení.
Tento první průzkum v Nizozemsku se zaměřením na sportovní aktivity hemofiliků překvapivě ukázal, že podíl sportujících hemofiliků se ničím neliší od obecné populace. Dospělí s hemofilií popisovali několik omezení při sportování, jež vnímali, dětí žádná omezení nevnímaly.
Výsledky průzkumu naznačují, že nizozemští hemofilici se necítí být svou nemocí omezováni, pokud jde o možnost sportování, a někteří z nich se aktivně věnují i sportům, které jsou tradičně vnímány jako spíše rizikové, zejména pokud jde o riziko krvácení.
Autoři průzkumu nicméně dodávají, že je potřeba dále rozklíčovat informace o druhu a intenzitě sportování a také o možných úrazech a komplikacích, jež mohou být s některými sporty v reálném životě spojeny.
(eza)
Zdroj: Versloot O., Schols S., Gouw S. et al. Trends in sports participation in young and adult patients with haemophilia. Poster 159. 13th annual congress of European Association for Haemophilia and Allied Disorders, Haag, 5.−7. února 2020.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
