Profylaxe kožní toxicity při léčbě panitumumabem: doxycyklin vs. erythromycin
Kožní toxicita, zejména v podobě akneiformní vyrážky, je častým nežádoucím účinkem inhibitorů receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). V profylaxi kožní toxicity je v případě terapie anti-EGFR přípravky doporučováno užívání perorálních tetracyklinů. Cílem prezentované studie bylo srovnání účinnosti perorální léčby doxycyklinem a lokálně aplikovaným erythromycinem v profylaxi kožní toxicity u pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) léčených anti-EGFR panitumumabem.
Anti-EGFR léčba a kožní toxicita
U pacientů, kteří podstupují léčbu anti-EGFR přípravky, se v jejím průběhu poměrně často objevují projevy kožní toxicity těchto přípravků. Kožní toxicita dosahuje u většiny z nich pouze mírného (0−1) až středně těžkého (2) stupně, avšak 15−20 % pacientů trpí závažnějšími projevy kožní toxicity. V jejich důsledku u nich poté dochází k horší adherenci k léčbě, k častějšímu přerušení terapie a rovněž ke zhoršení kvality života. Nejčastější formou této toxicity je akneiformní vyrážka, objevující se zpravidla v prvních 2−4 týdnech léčby.
V managementu kožní toxicity anti-EGFR terapie je doporučováno podávání tetracyklinů perorálně a zvláštní péče o kůži. Ve snaze vyhnout se dlouhodobému užívání perorálních antibiotik by bylo výhodné najít alternativu profylaxe vhodnou pro lokální užití. Vzhledem k rutinnímu používání erythromycinu v lokální léčbě acne vulgaris se tato látka jeví jako jedna z možných alternativ systémově podávaných tetracyklinů.
Metodika a cíle studie
Do multicentrické randomizované open-label klinické studie fáze II AIO LQ-0110 bylo zařazeno 88 pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem s nemutovaným typem (wild-type) onkogenu KRAS, kteří byli léčeni inhibitorem EGFR panitumumabem. Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1 do skupiny dostávající preemptivně doxycyklin v dávce 100 mg 2× denně a do skupiny dostávající mast s 2 % erythromycinu následovanou lokální aplikací doxycyklinu v případě nedostatečného efektu erythromycinu.
Primárním výstupem studie byl podíl pacientů v obou skupinách, u kterých se v průběhu prvních 8 týdnů léčby panitumumabem neobjevily známky kožní toxicity stupně 2 a závažnější. Sekundárním výstupem bylo detailnější zhodnocení kožní toxicity pomocí skórovacího systému WoMo a kvality života s využitím Dermatologického indexu kvality života (DLQI) a skóre globální kvality života (EORTC QLQ C30).
Výsledky
69 % pacientů léčených erythromycinem a 63 % pacientů léčených doxycyklinem rozvinulo projevy kožní toxicity stupně ≥ 2 (statisticky nesignifikantní rozdíl). V hodnocení podle skóre WoMo se však u pacientů léčených erythromycinem vyskytovaly signifikantně častěji známky středně závažné a závažné kožní toxicity, jež se objevovaly v časnějších fázích anti-EGFR terapie. V kvalitě života hodnocené pomocí indexů DLQI a EORTC QLQ C30 nebyl mezi oběma skupinami pozorován signifikantní rozdíl.
Závěr
Na základě výsledků této studie nelze lokální aplikaci erythromycinu považovat za rovnocennou alternativu perorálně podávaného doxycyklinu v profylaxi kožní toxicity v průběhu léčby panitumumabem.
(alz)
Zdroj: Kripp M., Prasnikar N., Vehling-kaiser U. et al. AIO LQ-0110: a randomized phase II trial comparing oral doxycycline versus local administration of erythromycin as preemptive treatment strategies of panitumumab-mediated skin toxicity in patients with metastatic colorectal cancer. Oncotarget 2017; 8 (62): 105061−105071, doi: 10.18632/oncotarget.21249.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
