Lékařská péče je v dnešní době maximálně individualizovaná, moderní medicína se snaží co nejpřesněji identifikovat pacienty, kterým by zvláště cílená léčba mohla nejpravděpodobněji pomoci. To vede jak ke snížení nákladů vynaložených zbytečně na neúčinnou léčbu, tak i minimalizaci toxicity léčby pro konkrétního pacienta.
Lékařská péče je v dnešní době maximálně individualizovaná, moderní medicína se snaží co nejpřesněji identifikovat pacienty, kterým by zvláště cílená léčba mohla nejpravděpodobněji pomoci. To vede jak ke snížení nákladů vynaložených zbytečně na neúčinnou léčbu, tak i minimalizaci toxicity léčby pro konkrétního pacienta.
V současné době již v onkologii funguje výběr pacientů k léčbě preparáty zaměřenými proti receptoru pro epidermální růstový faktor (anti-epidermal growth factor receptor – anti-EGFR). Ty jsou podávány pouze pacientům s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) s genem KRAS divokého typu na exonu 2. Nicméně ani nepřítomnost KRAS mutací na exonu 2 nemusí nutně znamenat odpověď na léčbu, část pacientů s genem KRAS divokého typu na exonu 2 na léčbu cetuximabem nebo panitumumabem nereaguje. Je proto nutné najít další upřesňující prediktivní biomarkery, které by výběr pacientů dále zpřesnily.
Do genetického vyšetření pacientů s mCRC před zahájením anti-EGFR léčby by proto mělo být zařazeno, kromě vyšetření mutací KRAS na exonu 2, i kompletní testování RAS, protože se v několika studiích prokázalo, že RAS divokého typu má na výsledek léčby pozitivní vliv. Horší výsledky byly naopak zaznamenány u mutací KRAS mimo exon 2 nebo NRAS. Guidelines National Comprehensive Cancer Network pro kolorektální karcinom doporučují genotypizaci KRAS a NRAS u všech pacientů s mCRC. Pacienti se známou mutací KRAS nebo NRAS by pak neměli být anti-EGFR terapií léčeni, protože u těchto nemocných není signální dráha EGFR funkční, a nelze ji tedy prostřednictvím této léčby ovlivnit. O mutacích BRAF je dobře známo, že jsou u mCRC negativním prognostickým znakem, jejich role v odpovědi na terapii antiEGFR ale jasná není.
Pro lepší výběr pacientů k cílené léčbě je nutné podrobnější genetické testování, zahrnující rozšířené testování RAS, KRAS a NRAS mutací. Zkoumají se i další možné biomarkery, jako např. EGFR, PTEN, PIK3CA nebo BRAF, data ale zatím nejsou úplná a není možné je využít v klinické praxi. Zároveň je nutné všechna testování standardizovat a snížit tak jejich cenu, aby bylo možné je využívat v rutinní klinické praxi.
(epa)
Zdroj: Ashraf N., Kothari N., Kim R. Predictive biomarkers for anti-epidermal growth factor receptor therapy: beyond KRAS testing. J Natl Compr Canc Netw. 2014 Oct; 12 (10): 1433–42.
