Francouzští autoři se ve své práci publikované na konci loňského roku v British Journal of Cancer pokusili zpřesnit selekci pacientů s mCRC, kteří budou vykazovat odpověď na anti-EGFR terapii. Analyzovali aktivaci proteinů zapojených v signálních drahách a zjistili, že s odpovědí na tuto léčbu je spojena aktivace konkrétních signálních drah, které by bylo možné v klinické praxi využít jako prognostické biomarkery.
Biologická léčba metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) cílená proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) není účinná ani indikovaná u pacientů s mutací KRAS či NRAS, protože tyto mutace aktivují dráhy nezávislé na EGFR a jsou příčinou primární rezistence nádoru vůči této léčbě. Ovšem i část pacientů s divokým typem RAS na léčbu inhibitory EGFR nereaguje. Existuje proto hypotéza, že k primární rezistenci na tuto léčbu mohou vést i jiné (epi)genetické odchylky nádoru.
Autoři této práce proto využili kohortu pacientů s mCRC z několika francouzských onkologických center, kteří byli léčeni inhibitory EGFR. Analyzovali u nich expresi a aktivaci proteinů zapojených do buněčných signalizačních drah za použití proteinových souborů (arrays) na reverzní fázi.
Jako prediktory delšího celkové přežití identifikovali aktivaci EGFR a HER3 (receptorové tyrosinové proteinkinázy erbB3). S odpovědí na léčbu inhibitory EGFR byla spojena aktivace signální dráhy EGFR a PI3K (fosfatidylinositol-3-kináza), nikoliv MAPK (mitogenem aktivovaná proteinkináza). Dalším zjištěním byla aktivace HER2/3 a Wnt signalizace u levostranných nádorů a jejich lepší odpověď na léčbu inhibitory EGFR.
Autoři ve svých závěrech upozorňují na význam vývoje těchto biomarkerů pro klinickou praxi a jejich využití pro výběr pacientů s mCRC s genem RAS divokého typu, pro které by anti-EGFR terapie byla přínosem.
(zza)
Zdroj: Lièvre A., Ouine B., Canet J. et al. Protein biomarkers predictive for response to anti-EGFR treatment in RAS wild-type metastatic colorectal carcinoma. Br J Cancer 2017 Dec 5; 117 (12): 1819−1827, doi: 10.1038/bjc.2017.353.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
