Možnost ovlivnění výskytu kolorektálního karcinomu pomocí chemoprofylaxe je velice žádoucí. Dnes již existují důkazy, které podporují hypotézu, že touto chemoprofylaxí může být kyselina acetylsalicylová. Shrnutí dosavadních prací dlouhodobě působícího britského výzkumného týmu přináší článek uveřejněný v časopisu Familial Cancer.
Myšlenka, že ASA je látkou, která by mohla ovlivňovat výskyt kolorektálního karcinomu, vychází z observačních studií u pacientů užívajících ASA v sekundární prevenci ischemické choroby srdeční, u nichž byla zjištěna nižší incidence gastrointestinálních nádorů, zejména v proximálním colon. Nyní, po více než 20 letech, máme dostatečné důkazy, abychom mohli kyselinu acetylsalicylovou (ASA) doporučit u osob s vysokým rizikem kolorektálního karcinomu, zejména pacientů trpících Lynchovým syndromem.
První práce britského týmu porovnávala efekt ASA a tzv. rezistentního škrobu (polysacharid podléhající ve střevě bakteriální fermentaci podobně jako vláknina) u pacientů s genetickou predispozicí ke kolorektálnímu karcinomu (ztráta genu APC). Užívání ASA (600 mg denně) nevedlo k výraznému snížení počtu polypů, ale významně se snížila jejich velikost.
V navazující dvojitě zaslepené randomizované studii si autoři stanovili za cíl porovnat efekt 600 mg ASA denně oproti 30 g rezistentního škrobu denně u 937 pacientů s jinou formou dědičné predispozice ke vzniku karcinomu střeva, Lynchovým syndromem. Primárním cílem této klinické studie byla prevence nádorového onemocnění. Za 29 měsíců léčby nebyl pozorován signifikantní efekt ASA na snížení rizika kolorektálního karcinomu, nicméně 4letý follow-up ukázal, že pacienti užívající ASA měli o 63 % menší incidenci kolorektálního karcinomu (p = 0,008). Užívání rezistentního škrobu v této follow-up analýze nevedlo ke zlepšení.
Zjištění, že ASA redukuje v dlouhodobém horizontu incidenci kolorektálního karcinomu, iniciovalo další klinické studie, které budou mít za cíl zhodnotit efekt různých dávek ASA, a to 100, 300 a 600 mg denně. Nižší dávky s sebou nesou nižší náklady a také nižší riziko nežádoucích účinků léčby, otázkou je však dostatečný efekt nízkých dávek pro chemoprevenci. Studie budou probíhat od roku 2013 do roku 2021.
(lsf)
Zdroj: Burn J., Mathers J. C., Bishop D. T. Chemoprevention in Lynch syndrom. Fam Cancer 2015 Dec; 12 (4): 707−718.
