Těhotenství představuje období s dramatickými imunologickými a fyziologickými změnami, které jsou nutné pro podporu rostoucího plodu. V tomto období dochází ke změnám střevní a vaginální mikrobioty matky, jež mohou ovlivnit metabolický a imunologický profil potomků. Mateřská mikrobiota ve III. trimestru fyziologické gravidity vykazuje zánětlivý shift a rezistenci na inzulin. Při zkoumání vaginální mikrobioty těhotných žen byla zjištěna přítomnost značného množství kmenů Lactobacillus sp., jež produkcí kyseliny mléčné podporují růst zdravé vaginální mikroflóry a tím vytvářejí nepříznivé prostředí pro patogenní bakterie. V průběhu těhotenství je rozmanitost a bohatost vaginální mikroflóry redukována ve srovnání s poševní florou netěhotných žen, která vykazuje větší procento bakterií řádů Clostridiales a Bacteroidales.
Placentární mikrobiota má oproti vaginálnímu odlišné složení. Většinou obsahuje nepatogenní komenzální kmeny typu Bacteroides, Fusobacterium, Proteobacteria, Firmicutes a Tenericutes. Placentární mikroflóra vykazuje určitou podobnost s orální mikroflórou netěhotných žen (např. přítomnost Prevotella tannerae a nepatogenní Neisseria sp.). Předpokládá se, že placentární mikrobiální prostředí je spoluvytvářeno rozšířením orální mikrobioty prostřednictvím cirkulace. Placentální mikrobiota hraje důležitou roli u předčasných porodů. Známky bakteriální rozdílnosti v placentární mikrobiotě byly prokázány u předčasných porodů. Byla zjištěna např. snížená prevalence kmenů Paenibacillus a nárůst kmenů Burkholderia.
V rámci prevence těhotenských patologií existují snahy o ovlivnění střevní mikrobioty gravidních žen prostřednictvím prebiotik, probiotik či rozličných dietních opatření. Probiotika dle řady studií představují alternativní strategii k ovlivnění intestinální dysbiózy, střevní imunity, urogenitálních infekcí u žen a následně i ke zmírnění alergických a atopických onemocnění u dětí. Randomizované klinické studie se zaměřily na zkoumání vlivu probiotik na gestační diabetes (GDM), předčasné porody či preeklampsii a dále vlivu na nekrotizující enterokolitidu novorozenců nebo neuropsychiatrické patologie (např. autismus).
Z uvedených studií vyplynulo, že společné dietní opatření a užívání probiotik během celého těhotenství a během 6 měsíců kojení významně neovlivnilo nárůst hmotnosti během gravidity ani postpartální přetrvávání hmotnosti ve srovnání s kontrolami. Kombinace probiotik a dietního opatření však významně snížila riziko pro rozvoj postpartálního obvodu pasu ≥ 80 cm. U skupiny žen s probiotiky bylo zároveň pozorováno signifikantní snížení incidence GDM.
Předčasné porody jsou asociovány s novorozeneckou úmrtnostní, růstovou retardací a vývojovými poruchami a jsou často připisovány maternální infekci. Dvě přehledové práce sice neprokázaly signifikantní redukci předčasných porodů ve spojitosti s podáváním probiotik, ale zdůrazňují, že probiotika mohou modulovat zánětlivou kaskádu a pozitivně ovlivnit bakteriální vaginózy vedoucí k předčasným porodům.
Další ze závažných těhotenských patologií představuje preeklampsie rezultující v růstovou retardaci plodu a předčasné porody. Norská observační studie potvrdila předpoklad, že vysoký příjem mléčných produktů s obsahem Lactobacilli (> 200 ml/den) koreloval se snížením preeklampsie obecně (poměr šancí [OR] 0,79; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,66–0,96) a těžké preeklampsie (z 1,8 na 1,0 %).
Probiotika dále mohou změnit spektrum lipidů snížením hladiny cholesterolu prostřednictvím adherence cholesterolu k membráně kmenů Lactobacilli. Při podávání probiotických kultur Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus ve formě jogurtu těhotným ženám byla zjištěna významná redukce hladiny cholesterolu i triglyceridů.
Antropometrická data plodů a posléze dětí matek, které užívaly probiotika během gravidity, se během prvních 2 let života nelišila od dětí z kontrolního souboru. Studie, jež zkoumaly ženy s probiotickou suplementací od 4 týdnů prepartálně do 6 měsíců postpartálně, však zjistily, že změny střevní mikroflóry dětí ovlivnily jejich růstovou akceleraci a zabránily excesivnímu nárůstu hmotnosti během prvních 4 let.
Alergická onemocnění − astma, atopický ekzém či senná rýma − mají u dětí narůstající incidenci. Longitudinální studie prokázaly, že děti s ekzémem mají nižší obsah kmenů Bifidobacterium a nižší rozmanitost střevní mikroflóry. Konzumpce probiotického mléka s obsahem L. acidophilus LA-5, B. lactis BB12 a L. rhamnosus v těhotenství byla spojena s snížením rizika atopického ekzému u dětí v 6 měsících věku a rizika rinokonjunktivitidy mezi 18. a 36. měsícem věku. Riziko rozvoje astmatu ovlivněno nebylo. Metaanalýzy dále prokázaly, že probiotika s obsahem Lactobacilli, speciálně L. rhamnosus, byla efektivní v prevenci atopického ekzému, i když jiné studie tento jev nepotvrdily. Je však známo, že prenatální i postnatální suplementace Lactobacillus reuteri snižuje odpověď na alergenní podněty a reguluje imunitní odpověď v dětství.
Metaanalýza uveřejněná v Cochraneově databázi dále potvrdila protektivní vliv kmenů Bifidobacterium a Lactobacilli v prevenci nekrotizující enterokolitidy u novorozenců.
Uvedené výsledky naznačují, že prenatálně podávaná probiotika dokáží modulovat neonatální imunologické programování a tím představují efektivní přístup pro prevenci alergií či gastrointestinálních patologií dětí.
(moa)
Zdroj: Gomez Arango L. F., Barrett H. L., Callaway L. K., Nitert M. D. Probiotics and pregnancy. Curr Diab Rep 2015; 15 (1): 567, doi: 10.1007/s11892-014-0567-0.
