Infantilní koliky jsou příčinou až 10–20 % prvních návštěv dětského lékaře. Obtíže jsou pro dítě i rodiče značně stresující a mohou vést k fyzickému i psychickému vyčerpání. Systematická rešerše 22 studií hodnotí, zda může být kolika u kojence efektivně řešena změnou stravy matky nebo samotného dítěte.
Cílem systematické rešerše bylo zhodnotit vliv dietních změn na infantilní koliky u kojenců v rozvinutých zemích. Studie byly vyhledávány v databázích MEDLINE, CINAHL plus, AMED, Scopus, NUTRITIONnetBASE a The Cochrane Library. Do rešerše byly zahrnuty studie publikované v období od roku 1960 do července 2010. Studie byly použity, pokud jejich primárním cílem bylo zhodnocení jakékoliv dietní intervence v terapii infantilní koliky.
Celkem autoři vyhledali 22 studií o přibližně 1400 účastnících. Jednalo se o 17 randomizovaných kontrolovaných studií, 3 kohortové studie, 1 studii případů a kontrol a 1 průřezovou studii. Kritérium pro výběr dětí zahrnovalo minimální věk 6 měsíců a podmínku normálního vývoje. Do rešerše byly zahrnuty zdravé matky ve věku 18–45 let. Studie musely být provedeny pouze ve vyspělých státech. K přijetí do rešerše byla povolena jakákoliv výživa kojence, tedy kojení, umělá výživa i pevná strava. Pokud se studie zabývala i nedietní intervencí, tak do rešerše zahrnuta nebyla. Intervence obnášely změny v mateřské nebo kojenecké stravě, včetně hydrolyzované, sójové nebo na vlákninu bohaté formule. Doba sledování se pohybovala od 1,5 hodiny do 30 dnů. Hlavním pozorovaným výstupem byla doba pláče dítěte.
Celkem 6 studií zkoumalo vliv změny mateřské stravy na výskyt infantilní koliky (533 účastnic). Tři z těchto studií odhalily snížený výskyt infantilní koliky při přechodu na hypoalergenní stravu. Další dvě studie se zabývaly eliminací kravského mléka, mléčných výrobků, vajec a ryb z mateřské stravy. Tyto studie však neprokázaly žádný prospěšný efekt při eliminaci těchto potravin z jídelníčku matky. Průřezová studie zaznamenala vyšší incidenci infantilní koliky při konzumaci brukvovité zeleniny, kravského mléka a cibule. Ve stejné studii se neprokázal žádný efekt konzumace česneku a čokolády na výskyt infantilní koliky.
Dalších 13 studií hodnotilo vliv částečně nebo úplně hydrolyzované formule na infantilní koliku (517 účastníků). Všechny studie prokázaly příznivý efekt hydrolyzované formule z hlediska symptomů infantilní koliky i doby pláče dítěte.
Čtyři studie hodnotily vliv sójové formule na infantilní koliku a všechny prokázaly určité zlepšení v intervenované skupině (281 účastníků). V jedné studii stupeň zlepšení dokonce dosáhl efektu hydrolyzované formule. Jedna studie (27 účastníků) se zabývala účinkem formule bohaté na vlákninu a neprokázala žádné signifikantní zlepšení v intervenované skupině. Poslední tři studie (40 účastníků) hodnotily účinek změny sacharidové diety, ale také neprokázaly žádné signifikantní zlepšení.
Celkem 15 studií prokázalo pozitivní efekt změny stravy na infantilní koliky. Důkazy naznačují, že při odstraňování symptomů koliky může být prospěšná mateřská hypoalergenní strava nebo přechod na hydrolyzovanou nebo sójovou formuli.
(holi)
Zdroj: Iacovou M., Ralston R. A., Muir J., Walker K. Z., Truby H. Dietary management of infantile colic: a systematic review. Matern Child Health J. 2012 Aug; 16 (6): 1319–31; doi: 10.1007/s10995-011-0842-5.
