Vliv podávání Lactobacillus reuteri DSM 17938 na výskyt plicních exacerbací u pacientů s cystickou fibrózou

11. 11. 2020

Studie italských autorů publikovaná v Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition měla za cíl zjistit, jaký efekt bude mít podávání bakterie Lactobacillus reuteri DSM 17938 (LR) na výskyt plicních exacerbací a infekcí respiračního a gastrointestinálního traktu u mladých pacientů s cystickou fibrózou (CF).

Klinické projevy cystické fibrózy a možná role probiotik

Základním rysem cystické fibrózy (CF) jsou závažné recidivující a destruktivní plicní infekce, jejichž důsledkem je respirační selhání. Nástup těchto infekcí spadá do časného dětského věku. Respirační infekce se významně podílejí na morbiditě a mortalitě pacientů s CF, zejména pokud je přítomná kolonizace bakterií Pseudomonas aeruginosa. Ve snaze zvrátit nepříznivý průběh jsou proto pacienti s CF opakovaně dlouhodobě léčeni celou škálou antibiotik.

Mezi další typické klinické projevy CF patří střevní zánět s bakteriální patogenní infiltrací. Nálezy zvýšeného množství kalprotektinu ve stolici a oxidu dusnatého v rektu téměř u všech dětí s CF potvrzují fakt, že u pacientů s touto chorobou se střevo nachází ve stavu permanentního zánětlivého procesu. U mladých pacientů s CF je často přítomná abnormální skladba intestinální mikroflóry, což je dáno již zmíněnou masivní expozicí antibiotikům. Nemocní s CF mají rovněž zvýšenou střevní permeabilitu s porušenou funkcí střevní bariéry, což vede k dysregulaci vrozené imunity.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se výzkumníci rozhodli hledat odpověď na otázku, zda by pacientům s CF nemohla pomoci probiotika. Tedy živé mikroorganismy, u nichž byl prokázán příznivý vliv u dětí s akutní gastroenteritidou, v prevenci a léčbě atopických onemocnění a nespecifických střevních zánětů. Podávání probiotik je také spojeno se sníženou incidencí preskripce antibiotik a nozokomiálních respiračních a gastrointestinálních infekcí. Jejich efekt spočívá mimo jiné ve zlepšení střevní bariéry a modulaci imunitní odpovědi.

Metodika a průběh studie

Jednalo se o prospektivní dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou studii, do které bylo zahrnuto 61 pacientů s CF s mírnými až středními plicními příznaky. Průměrný věk pacientů činil 17,5 roku (6–29 let). V době zařazení do studie byli všichni ambulantně léčeni v regionálním specializovaném centru pro pacienty s CF při Univerzitě La Sapienza v Římě.

Účastníky studie se mohli stát nemocní, kteří měli více než 70 % predikované hodnoty jednosekundové vitální kapacity plic (FEV1), neužívali inhalační ani systémové kortikosteroidy, nesteroidní protizánětlivé léky, antileukotrieny, stabilizátory membrány žírných buněk a neměli závažné orgánové postižení. Mezi vylučovací kritéria patřily plicní exacerbace či infekce horních cest dýchacích v předchozích 2 měsících, změna medikace nebo hemoptýza v posledních 2 měsících a kolonizace kmenem Burkholderia cepacia nebo mykobakteriemi.

Probandi byli náhodně rozděleni do 2 skupin. Pacienti ve skupině LR (n = 30) užívali Lactobacillus reuteri v dávce 5 kapek (1010 CFU), druhé skupině (n = 31) bylo podáváno placebo. Délka studie činila 6 měsíců. 

Primárně byl sledován počet plicních exacerbací a počet hospitalizací pro tyto komplikace, dále byl hodnocen výskyt gastrointestinálních infekcí a infekcí horních cest dýchacích. Na začátku a na konci studie byly vyšetřeny hodnota FEV1, množství kalprotektinu ve stolici a cytokinový profil v indukovaném sputu a v plazmě.

Výsledky

Ve studii bylo prokázáno signifikantní snížení výskytu plicních exacerbací ve skupině LR v porovnání s placebovou skupinou (p < 0,01; poměr šancí [OR] 0,06; 95% interval spolehlivosti [CI] 0–0,40]; počet nutný k léčbě [NNT] 3; 95% CI 2–7). Rovněž výskyt infekcí horních cest dýchacích (v této studii pouze otitidy) byl signifikantně nižší ve skupině LR (p < 0,05; OR 0,14; 95% CI 0–0,96; NNT 6; 95% CI 3–102).

Skupiny se statisticky nelišily v počtu a délce hospitalizací pro plicní exacerbace a gastrointestinální infekce. Při spirometrickém vyšetření (FEV1) nebo vyšetření kalprotektinu ve stolici a cytokinového profilu (tumor nekrotizující faktor alfa, interleukin 8) v indukovaném sputu a v plazmě nebyly mezi oběma skupinami pacientů zjištěny signifikantní rozdíly.

Závěr

Studie potvrdila, že podávání probiotika Lactobacillus reuteri DSM 17938 redukuje výskyt plicních exacerbací a infekcí horních cest dýchacích u pacientů s mírnou až středně těžkou cystickou fibrózou. Naznačila, že by mohlo mít příznivý vliv na průběh tohoto onemocnění.

(moa)

Zdroj: Di Nardo G., Oliva S., Menichella A. et al. Lactobacillus reuteri ATCC55730 in cystic fibrosis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2014; 58 (1): 81−86, doi: 10.1097/MPG.0000000000000187.



Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Gynekologie a porodnictví Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se