Stav střevního mikrobiomu a infekce COVID-19 − možné souvislosti

16. 2. 2021

U některých pacientů infikovaných virem SARS-CoV-2 se v průběhu onemocnění COVID-19 objevují gastrointestinální příznaky včetně průjmu. Covidové symptomy totiž dle aktuálních poznatků souvisejí mimo jiné se střevním mikrobiomem. Mohlo by tedy užívání probiotik působit jako prevence této nemoci, případně jejího těžšího průběhu?

Osa „střevo − plíce“ a vliv střevního mikrobiomu na dýchací cesty

Působením bakteriálních enzymů vznikají ve vzestupném tračníku mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Ty mohou být krevním řečištěm transportovány (nejen) do plic, kde fungují protizánětlivě. Střevní mikrobiom tak zřejmě působí protektivně vůči infekcím dýchacích cest (DC). Zdá se, že zánět v této lokalitě následně může zpětně ovlivnit diverzitu střevní mikroflóry. 

Virus SARS-CoV-2 využívá angiotenzin konvertující enzym (ACE2) jako receptor pro vstup do cílových buněk. Exprimován je nejen epitelovými buňkami plic, ale i střev. S tímto faktem zřejmě souvisí i méně časté gastrointestinální příznaky onemocnění COVID-19. U některých pacientů byl virus detekován ve stolici, což naznačuje, že se může šířit rovněž fekálně-orální cestou. Až 50 % z nich přitom vylučovalo virus při negativním výtěru z nosohltanu.

Analýza stolice 15 COVID-19+ pacientů prokázala pozitivní korelaci mezi vysokým zastoupením bakteriálních druhů Coprobacillus, Clostridium ramosum a Clostridium hathewayi a závažností onemocnění. Naopak nižší bylo zastoupení v případě Faecalibacterium prausnitzii a Alistipes onderdonkii. U 11 pacientů byl vzorek stolice pozitivní při přijetí do nemocnice, z toho 6 vzorků potom bylo pozitivních i při propuštění. Celkově bylo s virovou náloží ve stolici spojeno 14 bakteriálních druhů včetně Bacteroides dorei, B. thetaiotaomicron a B. massiliensis. Bacteroides ovatus, který způsobuje downregulaci ACE2, vykazoval inverzní, zatímco Erysipelotrichaceae bacterium pozitivní korelaci. Výsledky dále naznačují, že střevní dysbióza přetrvává i v remisi.

Polypragmazie jako rizikový faktor těžšího průběhu COVID-19?

Dle dostupných údajů jsou komorbidity jako diabetes mellitus 2. typu, obezita, ateroskleróza či hypertenze často spojeny s těžším průběhem onemocnění COVID-19, a tedy i vyšší mortalitou. Prozánětlivý stav a polypragmazie, jež jsou časté zejména u starších pacientů, souvisejí mimo jiné s nižší diverzitou střevní mikroflóry a větší náchylností k infekcím.

Na střevní mikrobiom (například snížené zastoupení rodu Bifidobacterium) má vliv zejména užívání laxativ, inhibitorů protonové pumpy, metforminu či antibiotik (ATB). Z hlediska ATB je problematická zejména rezistence na makrolidy (azithromycin), které COVID+ pacienti užívají při léčbě bakteriální superinfekce DC. Dále je třeba zmínit kortikosteroidy (dexamethason) či nesteroidní antirevmatika, jež mohou také indukovat střevní dysbiózu. Antivirotika (remdesivir) a paracetamol se naopak v tomto ohledu ukázaly jako neškodné. Střevní dysmikrobie však zvyšuje absorpci a biologickou dostupnost paracetamolu, a tím i riziko hepatotoxicity. Dále byla prokázána souvislost střevního mikrobiomu s hladinou vitaminu D.

Závěr

V rámci prevence onemocnění COVID-19 i podpůrné léčby se tak nabízejí probiotika a prebiotika. Studie prokázaly, že jejich užívání snižuje riziko (rino)virové infekce DC u předčasně narozených dětí. Jiní autoři uvádějí urychlení léčby akutní respirační infekce (chřipky) při užívání probiotik (s obsahem rodů Lactobacillus a Bifidobacterium) i u dospělých. Užívání probiotik je dále spojeno s redukcí potřeby umělé plicní ventilace u kriticky nemocných COVID-19-pozitivních pacientů na JIP. 

Samozřejmostí by měla být rovněž nízkotučná dieta s vysokým obsahem vlákniny a škrobu podporující produkci SCFA. Na místě je omezit prozánětlivé červené maso a alkohol, a naopak zvýšit příjem protizánětlivě působících látek z ovoce, zeleniny a ryb.

(mafi)

Zdroj: Donati Zeppa S., Agostini D., Piccoli G. et al. Gut microbiota status in COVID-19: an unrecognized player? Front Cell Infect Microbiol 2020; 10: 576551, doi: 10.3389/fcimb.2020.576551.



Štítky
Alergologie a imunologie Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Gynekologie a porodnictví Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost Stomatologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se