Role probiotik v prevenci dětských infekcí

Mikrobiom a imunitní systém

Dle posledních poznatků se mikrobiom dítěte začíná utvářet již v průběhu těhotenství, důležitými milníky pro jeho rozvoj pak jsou porod a první 2 roky života. Během nich by se měla vytvořit stabilní střevní bakteriální kolonizace specifická pro konkrétního jedince, která za fyziologických podmínek následně přetrvává po celý život. Vývoj mikrobiomu jde v tomto období ruku v ruce s vývojem a vyzráváním imunitního systému, přičemž oba tyto procesy jsou složitě provázané.

Případná dysbalance ve vývoji střevního mikrobiomu tak může vést nejen ke snížené schopnosti obrany proti akutním infekcím, ale i k disturbancím imunitního systému, přetrvávajícím až do dospělosti (hovoří se například o souvislosti s alergickými či autoimunitními onemocněními).

Probiotika v prevenci dětských infekcí

Tyto poznatky přirozeně vedly k hypotézám, že užívání probiotik v prvních měsících a letech života by mohlo snížit výskyt akutních infekčních onemocnění. Napovídají tomu i výsledky metaanalýzy z roku 2016, jež shledala, že probiotika snižují riziko infekcí dýchacích cest u dětí. Její limitací však bylo zahrnutí studií s širokou škálou probiotických bakteriálních kmenů i věkových rozmezí souborů; přenositelnost poznatků z této metaanalýzy do klinické praxe je tak s otazníkem.

Randomizovaná klinická studie s L. reuteri

Pohled více zblízka nabízejí klinické studie konkrétních kmenů. Příkladem je práce z roku 2014, v rámci níž byly dětem ve věku 6–36 měsíců navštěvujícím předškolní zařízení podávány kapky s obsahem kmene Lactobacillus reuteri DSM 17938 (L. reuteri Protectis) v denní dávce 1×10⁸ CFU (5 kapek). U 168 dětí užívajících probiotikum byly oproti stejně velké skupině dostávající placebo zaznamenány významně nižší výskyt i kratší doba trvání respiračních infekcí i průjmových onemocnění, a to jak v průběhu 3měsíčního období podávání studijní medikace, tak při následném 3měsíčním sledování (vše p < 0,05). Průměrný počet dnů s respirační infekcí činil u dítěte užívajícího placebo 4,6 ± 1,8 dne, ve skupině užívající L. reuteri to bylo pouze 1,5 ± 0,6 dne (p = 0,01). Nižší byl i výskyt epizod horeček, návštěv lékaře, absencí dítěte v předškolním zařízení i absencí rodičů v práci. Nebyly hlášeny žádné nežádoucí příhody v souvislosti s užíváním probiotika.

Kapky s obsahem L. reuteri Protectis jsou na českém trhu dostupné také v kombinaci s vitaminem D, který rovněž přispívá mimo jiné ke správné funkci imunitního systému.

Výživa od početí do druhých narozenin

270 dnů těhotenství a 2× 365 dnů po porodu dá dohromady rovnou „tisícovku“. Jde o období vývoje jedince, ve kterém mají faktory okolního prostředí zásadní dopad na zdraví i v pozdějším životě. Vyšší informovanost nastávajících nebo čerstvých rodičů a lepší zdravotní péči o těhotné ženy, novorozence a kojence se proto snaží propagovat iniciativa 1000 days, jejíž politiku spontánně převzaly i Americká pediatrická akademie (AAP), UNICEF a řada dalších organizací. Týká se otázek hygieny, eliminace toxinů ze stravy, podpory kojení, zajištění správné výživy a přísunu vitaminů a minerálů. Vzhledem k výše zmíněným poznatkům by se mezi pilíře této „správné časné péče“ dala pravděpodobně zařadit i probiotika. 

(luko)

Zdroje:
1. Boženský J. Prevence infekcí. In: Probiotika a jejich praktické použití v praxi PLDD. OSPDL ČLS JEP.
2. Gutierrez-Castrellon P., Lopez-Velazquez G., Diaz-Garcia L. et al. Diarrhea in preschool children and Lactobacillus reuteri: a randomized controlled trial. Pediatrics 2014; 133 (4): e904−e909, doi: 10.1542/peds.2013-0652.
3. Why the first 1000 days of life matter. The European Foundation for the Care of Newborn Infants (EFCNI), 2018 May. Dostupné na: www.efcni.org/wp-content/uploads/2018/05/2018_04_23_EFCNI_1000Tage_Factsheet_web.pdf
4. First 1000 days: the critical window to ensure that children survive and thrive. UNICEF, 2017 May. Dostupné na: www.unicef.org/southafrica/SAF_brief_1000days.pdf