Zubní kaz je multifaktoriální onemocnění, v jehož etiologii sehrává důležitou roli infekce kariogenními bakteriemi. Nejvýznamnější z nich je Streptococcus mutans, který v rámci svého metabolismu vytváří silně kyselé produkty narušující zubní sklovinu (případně další zubní tkáně), a tím dochází ke vzniku zubního kazu. V první fázi se počínající zubní kaz skloviny manifestuje jako křídově bílá skvrna. Tato změna vzhledu je dána změněnými optickými vlastnostmi skloviny (změna translucence a transparence), k nimž dochází právě v důsledku demineralizace skloviny.
Počínající zubní kaz, pokud ještě nedošlo ke kavitaci, je považován za lézi, u které je možné zastavení dalšího vývoje a opětovná remineralizace (byť sklovina již nikdy nebude plně intaktního vzhledu). Musí však dojít ke změně podmínek v dutině ústní: zlepšení ústní hygieny, zvýšení dostupnosti remineralizujících iontů a jejich kontakt s lézí a v neposlední řadě i změna ústního bakteriomu směřující k potlačení kariogenních bakterií (v ideálním případě bez negativního ovlivnění prospěšných mikroorganismů). Zároveň tyto „zdravější“ podmínky působí jako prevence vzniku nových kariézních lézí.
Jednou z možností ovlivnění orálního mikrobiomu směrem ke snížení zastoupení kariogenních bakterií je podávání vhodných probiotik. Přesné mechanismy účinku působení probiotik v prevenci zubního kazu zatím nejsou plně objasněné. Nicméně jako hlavní možnosti ovlivnění orálního mikrobiomu jsou zvažovány koagregace, produkce specifických bakteriocinů, kompetice a také možný imunomodulační vliv na hostitele.
Nejvhodnějším kandidátem na „bojovníka se zubním kazem“ se na základě dosud provedených studií zdají být probiotické laktobacily, zejména Lactobacillus reuteri. Jeho klinická účinnost v této indikaci byla zkoumána hned v několika studiích.
Kellerová et al. ve své studii zkoumali účinnost tablet obsahujících probiotické laktobacily na počínající kariézní léze u adolescentů s pomocí kvantitativní fluorescence indukované světlem (QLF). Do studie kontrolované placebem se dvěma paralelními skupinami bylo zařazeno a náhodně rozděleno 36 zdravých adolescentů obou pohlaví (ve věku 12−17 let). Testovaná skupina užívala 2 tablety denně obsahující 2 kmeny Lactobacillus reuteri (DSM 17938 a ATCC PTA 5289) po dobu 3 měsíců, zatímco kontrolní skupina dostávala placebové tablety bez živých bakterií.
Primárním výstupem byly hodnoty QLF (změny fluorescence /∆F/ a plochy léze /mm2/) na začátku a po 3 měsících, stanovené na dvou bukálních ploškách u každého jednotlivce. Tyto plošky byly předem vybrané tak, aby na nich byly na počátku jasně viditelné klinické příznaky demineralizace skloviny (křídová skvrna).
V testované skupině došlo k významnému poklesu fluorescence v průběhu času, ale ve skupině s placebem nikoliv. Tato změna byla statisticky významná (p < 0,05). V žádné skupině ovšem nebyly nalezeny změny velikosti oblasti léze (ΔA).
Cílem studie, kterou provedli Çaglar et al., bylo zhodnotit účinek probiotické bakterie Lactobacillus reuteri ATCC 55730 na hladiny slinných streptokoků (S. mutans) a laktobacilů u mladých dospělých při jejich požití dvěma různými způsoby. Šlo o placebem kontrolovanou studii s paralelními rameny do níž byla zahrnuto 120 zdravých mladých dospělých (ve věku 21−24 let). Účastníci byli náhodně rozděleni do 4 stejně velkých skupin: skupina A vypila 200 ml vody připravenou slámkou obsahující L. reuteri ATCC 55730 1× denně po dobu 3 týdnů, zatímco skupina B během stejného období 200 ml vody placebovou slámkou. Skupina C užívala 1 tabletu k cucání obsahující L. reuteri ATCC 55730 1× denně po dobu 3 týdnů, zatímco skupině D byly podávány placebové tablety.
Bylo hodnoceno množství Streptococcus mutans a laktobacilů ve slině na začátku sledovaného období a 1 den po posledním požití přípravku či placeba. Výsledky ukázaly statisticky významné snížení hladin streptokoků, a to jak při užívání tablety k cucání (kde se pozitivní výsledek předpokládal, vzhledem k delšímu času působení tablety v ústech a jejímu „převalování“ po celé ústní dutině, tudíž i lepší distribuci laktobacilů), tak překvapivě také v případě pití slámkou, kdy doba setrvání terapeutika v ústech byla podstatně nižší. Ze závěrů této studie vyplývá, že i krátkodobé působení probiotik obsahujících Lactobacillus reuteri má vliv na redukci kariogenních streptokoků ve slině.
Probiotika s obsahem Lactobacillus reuteri podávaná perorálně mají pozitivní vliv na úpravu orálního mikrobiomu, vedou ke snížení výskytu Streptococcus mutans, a tím přispívají úpravě podmínek v dutině ústní. Mimo jiné je takto možno účinněji dosáhnout zastavení rozvoje počínajícího zubního kazu.
(norg)
Zdroje:
1. Keller M. K., Nøhr Larsen I., Karlsson I., Twetman S. Effect of tablets containing probiotic bacteria (Lactobacillus reuteri) on early caries lesions in adolescents: a pilot study. Benef Microbes 2014; 5 (4): 403−407, doi: 10.3920/BM2013.0089.
2. Çaglar E., Cildir S. K., Ergeneli S. et al. Salivary mutans streptococci and lactobacilli levels after ingestion of the probiotic bacterium Lactobacillus reuteri ATCC 55730 by straws or tablets. Acta Odontol Scand 2006; 64 (5): 314−318, doi: 10.1080/00016350600801709.
