Článek amerického dětského gastroenterologa Stefana Guandaliniho poskytuje komplexní klinické informace o dětském průjmu včetně možností léčby. Jejím základem zůstává včasná rehydratace a realimentace. Zkrátit trvání obtíží může dle provedených klinických studií podávání probiotik.
Podstatou průjmu je snížená absorpce vody a elektrolytů ze střeva a zvýšená sekrece v opačném směru. Stolice má vyšší objem a nízkou soudržnost, neboť obsahuje větší množství vody (přibližně 10 ml/kg/den u dítěte do 2 let nebo 200 g/den u starších dětí, dospívajících a dospělých). Průjem vzniká z různých příčin, banálních i závažných, nejčastěji je vyvolán střevní infekcí. Může také doprovázet některé poruchy, např. malabsorpční syndrom a různé enteropatie. Akutní průjem je definován jako náhlý nástup 3 nebo více vodnatých stolic za den a trvá maximálně 14 dnů. Chronický nebo přetrvávající průjem trvá déle než 14 dnů.
Průjem mohou způsobit osmoticky aktivní látky, např. sorbitol, laktulóza či laktóza u pacientů s deficitem laktázy. V tomto případě se jedná o osmotický průjem, který po přerušení příjmu potravy odezní. Sekreční průjem vzniká důsledkem poškození enterocytů. Enterální patogeny napadají střevní epitel, produkují enterotoxiny nebo cytotoxiny, mohou také vyvolat uvolňování cytokinů, jež přitahují zánětlivé buňky. Tento druh průjmu nereaguje na snížený přísun stravy.
Klinický obraz, průběh průjmu a jeho závažnost závisí na vyvolávající příčině a stavu nemocného. Je třeba posoudit následující faktory:
Nejčastějším příznakem je dehydratace. Projevuje se apatií a útlumem. Lze pozorovat vtaženou přední fontanelu, suché sliznice, halonované oči, nedostatek slzní tekutiny, snížený kožní turgor. Dalšími příznaky mohou být pokles tělesné hmotnosti, bolesti břicha, křeče, borborygmy a perianální erytém.
Základem léčby je perorální rehydratační terapie (ORT). Ideální roztok na bázi glukózy má nízkou osmolaritu (210–250) a obsah sodíku 50–60 mmol/l. Doporučuje se podávat nízké množství tekutiny v častých intervalech, aby se minimalizovalo nepohodlí a zvracení. U nespolupracujících dětí se osvědčuje injekční stříkačka o objemu 5 nebo 10 ml bez jehly. Se zlepšením hydratace se spolupráce dítěte zlepšuje, je schopno pít ze šálku po malých doušcích. Rodiče je třeba upozornit, že kolové nápoje a džusy nejsou vhodné pro nízký obsah sodíku a vysokou osmolaritu.
Po dokončení hydratace se důrazně doporučuje obnovení příjmu stravy. Kojenci s akutním průjmem by měli pokračovat na mateřském mléce bez přerušení. Kojení má nejen ochranný účinek proti vzniku enteritidy, ale také podporuje rychlejší zotavení a poskytuje lepší výživu. Samozřejmě respektujeme jakýkoli (obvykle dočasný) nedostatek chuti k jídlu.
Při adjuvantní léčbě akutního dětského průjmu mohou pomoci některé kmeny probiotik (Lactobacillus GG, Saccharomyces boulardii, Lactobacillus reuteri DSM 17938). Svědčí o tom údaje z dobře provedených randomizovaných kontrolovaných studií. Například při rotavirové infekci probiotika zkracují trvání průjmu, snižují množství vodnaté stolice a fekální vylučování rotaviru, čímž snižují také riziko šíření infekce.
Probiotika je možné podávat i ve formě doplňku stravy, jakým jsou např. kapky BioGaia s obsahem L. reuteri DSM 17938. Mohou se přidat do jídla či nápoje nebo podávat na lžičce, proto jsou vhodné pro kojence a malé děti. Bezpečné jsou od ukončeného 1. měsíce života. Doporučená dávka 5 kapek denně dodá 100 milionů bakterií L. reuteri DSM 17938. Ty byly poprvé izolovány z mateřského mléka. L. reuteri pomáhá udržet normální střevní mikroflóru, je rezistentní vůči některým nejběžnějším antibiotikům i vůči kyselému prostředí žaludku. Výhodou kapek je rovněž jejich neutrální chuť.
Vedle toho je na trhu dostupná i forma žvýkacích tablet se stejným probiotickým kmenem a stejným počtem bakterií obsažených v 1 tabletě jako u 1 dávky kapek. Tablety jsou vhodné a bezpečné pro děti od 3 let.
(lkt)
Zdroje:
1. Guandalini S. Diarrhea. Medscape Drugs & Diseases > Pediatrics 2017 Jun 23. Dostupné na: https://emedicine.medscape.com/article/928598-overview
2. BioGaia kapky, doplněk stravy. Dostupné na: www.biogaia.cz
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
