Gingivitida postihuje významnou část těhotných. Současné studie potvrzují, že těhotenská gingivitida není identická s běžnou gingivitidou vznikající na základě malhygieny. Dochází při ní k významnému posunu v korelaci mezi pozorovanou masou bakteriálního plaku a následným rozsahem zánětu dásní před těhotenstvím a během něj, kdy na stejnou masu plaku reaguje tělo výraznějším zánětem.
Předpokládané etiologické vysvětlení je připisováno manifestaci různých histologických, sérologických a imunologických změn v gingiválních tkáních během těhotenství. Ty vedou k významnému zvýšení rychlosti toku krevikulární tekutiny a současnému zvýšení koncentrace prozánětlivých cytokinů a také pohlavních hormonů souvisejících s těhotenstvím, což podporuje přemnožení mikroorganismů vyvolávajících zánět dásní.
Důležitou roli v rozvoji těhotenské gingivitidy hraje i složení mikrobiomu v ústech. Některé kmeny bakterií vyvolávají výraznější zánětlivou reakci, jiné ji naopak mohou modulovat směrem k mírnější manifestaci. Zatímco řešení těhotenské gingivitidy přísnou mechanickou kontrolou plaku je dobře známé o osvědčené (ale bohužel ne vždy ze strany pacientky dosažitelné), vliv pravidelné konzumace probiotik modulujících odezvu hostitele na zánět dásní u těhotných žen dosud hodnocen nebyl. Na základě výzkumů jsou za orálnímu zdraví prospěšné považovány některé kmeny Limosilactobacillus reuteri běžně se vyskytující ve střevní a ústní mikrobiotě zdravých lidí a jiných savců. Jejich pozitivní vliv na obecnou gingivitidu je již znám, proto se podobný vliv předpokládá i u těhotenské gingivitidy.
Ke zjištění možného pozitivního vlivu L. reuteri na těhotenskou gingivitidu byla provedena randomizovaná kontrolovaná studie v univerzitní nemocnici ve Würzburgu.
Do studie bylo zařazeno 45 zdravých žen s těhotenskou gingivitidou ve III. trimestru těhotenství, náhodně rozdělených do skupiny, které byly podávány pastilky s obsahem L. reuteri (n = 24), a do skupiny, jež dostávala placebo (n = 21). Na začátku byly hodnoceny gingivální index (GI) a index plaku (PI) na Ramfjordových indexových zubech a byla jim odebrána žilní krev pro analýzu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α). Následně byly účastnicím náhodně poskytnuty pastilky ke konzumaci 2× denně až do porodu (přibližně 7 týdnů) obsahující ≥ 108 CFU L. reuteri ATCC PTA 5289 a ≥ 108 CFU L. reuteri DSM 17938 (test) nebo placebo. Do 2 dnů po porodu byl opakován záznam GI, PI a odběr krve.
Na začátku se průměrné hodnoty GI a PI mezi oběma skupinami významně nelišily. V testované skupině byla průměrná sérová hladina TNF-α významně vyšší (p < 0,02) než v placebové. Při dalším hodnocení po porodu byly jak průměrný GI, tak průměrný PI testované skupiny významně nižší (p < 0,0001) než u skupiny s placebem. Průměrná hladina TNF-α v séru se již mezi skupinami významně nelišila.
Průměrný GI v testované skupině poklesl během užívání probiotik z 1,0 ± 0,6 na 0,2 ± 0,4; ve skupině s placebem byla vstupní hodnota indexu 0,9 ± 0,6, po porodu činil GI 0,7 ± 0,5. Obdobně průměrný PI ve skupině s probiotiky poklesl z 0,7 ± 0,5 na 0,2 ± 0,3, zatímco ve skupině s placebem byla vstupní hodnota 0,8 ± 0,6 a na konci studie dosahoval PI u těchto žen 0,6 ± 0,6.
Pravidelná konzumace přípravků obsahujících L. reuteri může mít potenciál stát se účinným a bezpečným doplňkem při kontrole těhotenské gingivitidy.
(norg)
Zdroj: Schlagenhauf U., Jakob L., Eigenthaler M. et al. Regular consumption of Lactobacillus reuteri-containing lozenges reduces pregnancy gingivitis: an RCT. J Clin Periodontol 2016; 43 (11): 948−954, doi: 10.1111/jcpe.12606.
